Výsledky hledání míst

Větrný mlýn postavený v roce 1842. Naposledy funkční v roce 1946, poté chátral až v roce 1964 byla opravena křídla a mlýn byl ještě jednou spuštěn. Poté byl opuštěn. Od roku 1973 je mlýn kulturní technickou památkou.

Větrný mlýn, zvaný Raabův byl postaven r. 1810. R. 1929 se stal majitelem Jan Raab. R. 1953 se dostal do majetku rodiny V. Jaroně – ještě tehdy byl plně funkční. R. 1973 byl pod Správou zámku v Hradci nad Moravicí ve velmi špatném stavu, r. 1974 byl opraven a zachráněn členy JZD z Kravař.

Zděný mlýn holandského typu z r. 1875. Zdivo je z cihel. Mlýn je volně přístupný. Zachované mlecí zařízení ve mlýně již není.

Na kopci Křížový vrch stával v první polovině 20. století dřevěný větrný mlýn německého typu.

Zřícenina drobného větrného mlýnku zvaného větřák jakých v kraji bývalo plno. Tento malý větrný mlýnek byl tvořen drobnou zděnou spodní částí, nad kterou bývalo kolo opatřené lopatkami. Větřáky sloužily jako drobní pomocníci při mletí.

Vetruše, místo opředené mnoha pověstmi o místě bývalého ústeckého hradu bylo nejspíše jen městským popravištěm. Dnes zde stojí nově zrekonstruovaný objekt s vyhlídkovou věží, postavený r. 1897 Ústeckým horským spolkem podle projektu Alwina Köhlera.

První zmínka o hradu z r. 1234. Později sloužil jako vězení pro odpůrce Přemysla Otakara II. Ve 13. a 14. st. rozšiřován. Utrpěl obléháním Švédy roku 1645, dobyt však nebyl. V polovině 18. st. dostal hrad svou nynější podobu.

Věž Hláska je mladší součástí městských hradeb z 80. l. 15. století. V 16. stol. sloužila jako městská šatlava. Na počátku 20. stol. byla spojena se secesní vilou zvanou Helenin zámeček.

Gotický hrad se poprvé připomíná k roku 1351, kdy byl majetkem Vamberků. R. 1406 ho po půlročním obležení dobyla vojska Václava IV. Podruhé byl hrad dobyt a zničen vojsky města Plzně a krále Matyáše Korvína v r. 1478. Z hradu je dnes zřícenina.

Věžový vodojem je jednou z památek na výstavbu původního skupinového vodovodu pro okolí Dašic, která vznikla v období 1. světové války a v nezměněném stavu se dochovala dodnes.

Barokní kaple na obdélném půdorysu, součást křížové cesty vybudované před rokem 1693 místními jezuity. Uvnitř je novodobý obraz, odpovídající příslušnému zastavení křížové cesty, v tomto případě znázorňující scénu, kdy Veronika podává Ježíši Kristu roušku. Kaple není památkově chráněná.

Neoavantgardní víceúčelová hala z l.1981-85 podle projektu O. Chmiela. Ocelovou nosnou konstrukci vyrobily Hutní montáže Vítkovice. V r. 2009 rozhodlo vedení města přes protesty obyvatel o její demolici a nahrazení menší sportovní halou a komerčním obchodním centrem. V říjnu 2013 byla hala stržena.

Částečně poškozené tvrziště na západním okraji vsi nad přírodním amfieátrem nacházející se na lesem porostlé ostrožně. Její existenci potvrdil až archeologický výzkum v roce 1999. V roce 1534 se píše Jiří Světlík z Vichovy, patrně služebník pánů z Valdštejna.

Sídlo, z kterého dnes je zřícenina, vyrostlo v původním dominiu záhy zaniklého hradu Bukova, které rod pánů z Víckova získal patrně věnem. V r. 1340 se po hradě píše Bernard z Víckova. Pravděpodobně byl hrad opuštěn už v první čtvrtině 15. st.

Zřícenina hradu v místě pravěkého hradiště. Poprvé zmíněn v přídomku Henzlína z Vícova r. 1355. 1379 zastaven Ješkovi z Boskovic. Po poškození obléháním r. 1389 již zřejmě nebyl obnoven. Z rozlehlého hradu dochovány zříceniny hradeb, valy a příkopy.