Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu, vzniklého před polovinou 13. století. Hrad měl mnoho majitelů, byl několikrát přestavován. Roku 1619 dobyt a zpustošen Martinem de Hoeff-Huerta, roku 1645 vypálen švédskými vojsky. Jezuité zde nechali postavit zámek, v 2. polovině 19. století opraven.

Zaniklý hrad. Doba zal. hradu neznámá; nezbytný archeol. výzkum. Hrad zanikl někdy v 15. stol. Zmiň. až r. 1579 při koupi Hynkem Brtnickým z Valdštejna již jako „pusté hradisko“. Pravd. šlo o soukr. sídlo patřící k Radonínu či jiné nedal. osadě.

Budova střelnice spolku ostrostřelců, první zmínka z r. 1788. R. 1799 přestavěna na kamennou stavbu, dále pak upravována. Do 20.let 20. stol. kulturní centrum města. R. 1927 radikálně přestavěna do dnešní podoby. Dnes spolu s okolím slouží jako kulturní a oddechové centrum.

Zbytky hradu, poprvé písemně doloženého v roce 1402, kdy jej obléhal a pobořil císař Zikmund. Po tomto obléhání nebyl hrad již obnoven a roku 1730 na jeho místě vznikl barokní kostel sv. Jana Nepomuckého.

Volně přístupná dřevěná rozhledna s ocelovými prvky nazvaná Stříbrná Twiggy vznikla ve skiareálu Králičák na podzim 2018 podle projektu Ing. arch. M. Rajniše a MgA. D. Kubíka. Stabilitu 31 m vysoké stavby zajišťuje přes 400 m ocelových lan. Zasklená plošina umožňuje rozsáhlý kruhový výhled.

Vyvřelý čedičový vrch Stříbrník, jehož vrchol je od r. 1968 přírodní památkou. Přístupný po odbočce z turistické stezky z Žibřidic. Místo dalekého kruhového rozhledu na Ralsko, Ještěd a prakticky celé Lužické hory.

Městská památková zóna zahrnuje někdejší středověké město Stříbro. Kromě významných solitérů (farní kostel, radnice, bývalý klášter minoritů) chrání i měšťanské domy s gotickými jádry a renesančními či barokními prvky fasád i celkový charakter města.

Mlýn se poprvé připomíná r. 1536, ale je prokazatelně starší. V l. 1661–1776 centrem statku moravskokrumlovských paulánů. V r. 1910 zrekonstruován a doplněn o vodní turbínu. Nyní galerie a kavárna. Na starší části mlýna deska s erby z r. 1578.

Zřícenina hradu. Založen Smilem ze Zbraslavi, který se r. 1258 píše po Střílkách. R. 1321 zastaven Jindřichu Železnému z Lipé. Z dalších majitelů: r. 1460 páni z Lichtenburka (stavba vysunutého opevnění), r. 1481 vladykové z Ojnic. R. 1542 hrad pustý.

Nepatrné reliéfní náznaky jinak již zcela zaniklé tvrze, jejíž doba vzniku není přesně datována. Od poloviny 14. století byla ale již prokazatelně součástí zboží hradu Vraní Hory, později Vranové Lhoty. Zánik tvrze se předpokládá snad koncem 14. století.

Středověká vodní tvrz Střítež založena koncem 14. či v první třetině 15. století, r. 1546 uváděna jako pustá. Ležela na Nejepínském potoce v lesích jihovýchodně od městyse Uhelná Příbram a měla zřejmě strážní funkci. Většina pramenů se shoduje, že byla zničena r. 1469 za válek s Matyášem Korvínem.

Střížovický vrch patří do fytogeografického okresu Lounsko-labské středohoří. Je charakterizován svažitým reliéfem v pahorkatinném vegetačním stupni, relativně teplým klimatem a dlouhodobým zemědělským využíváním.

Zřícenina skalního hradu. Doba založení není známa. Hrad se spojuje s pány erbu třmene. Prvně je zmiňován v Majestas Carolina. Držitel byl snad Tas z Vízmburka. R. 1372 v držení Wickmana. Dobyt husity a r. 1447 zbořen.

Zaniklá struhařovská tvrz gotického původu je doložena od r. 1397, je však nepochybně starší. Koncem 15. stol. byla připojena k panství Myšlín a počátkem 16. stol. již byla pustá. Nezanikla násilným způsobem, nýbrž zřejmě prostým zchátráním. Žádné její pozůstatky se nedochovaly.

Gotická vodní tvrz, která se nacházela uprostřed současného rybníka, je poprvé uváděna v roce 1437, kdy ji držel man Sigmund Toss. Roku 1536 je ves uváděna jako součást panství Andělská Hora, tvrz ztratila svoji funkci a zanikla. Dobře zachovalé tvrziště bylo zničeno při úpravách po roce 1952.