Výsledky hledání míst

Obec s dlouhou chmelařskou historií, první písemná zmínka z 11. století, od roku 1995 vesnická památková zóna. Dochován cenný soubor zděné a roubené architektury z 18. a 19. století, mnoho budov je však ve špatném stavu či necitlivě upraveno.

Skromné pozůstatky skalního hradu založeného pravděpodobně ve 13. století. Roku 1318 zde pobýval Půta z Vidimi. Doba zániku hradu není známa. Do dnes dochována jedna tesaná místnůstka, cisterna a draže po trámech.

Pozůstatky hradu nedaleko Neumětel. Jádro hradu zaniklo lomem, od předhradí ho odděluje příkop. V druhé části předhradí, které je také odděleno příkopem, stopy budov. Písemné zprávy o lokalitě mohou splývat s nedalekými Neumětely.

Hrad pánů ze Žeberka, založen po pol. 13. stol. Zčásti dřevěnou stavbu nahradil na poč. 2. čtvrtiny 14. stol. nedaleký Nový Žeberk a za pánů z Bergova byl starý hrad po r. 1383 zřejmě definitivně opuštěn. Zachovány valy, příkopy a malé zbytky zdiva.

Druhý židovský hřbitov v Roudnici vznikl počátkem 17. století při přesunu ghetta do nové polohy. Používal se do roku 1896, po II. světové válce zchátral. V 90. letech 20. století byl obnoven a vybaven novým vstupem v horní části.

Starý židovský hřbitov neznámého stáří. Nejstarší známé náhrobky byly datovány do počátku 17. století. Používán byl přibližně do roku 1870, kdy byl v Uh. Brodu zřízen nový hřbitov. Za nacistické okupace byl hřbitov devastován a po válce bylo přibližně 80 zbylých náhrobků přemístěno na nový hřbitov.

Hřbitov byl založen po roce 1600. Nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1672. Na ploše 2050 m2 se dochovalo cca 250 žulových barokních náhrobků s čistě hebrejskými nápisy z období 17.–18. století. Opuštěn byl ve druhé polovině 19. století, kdy byl zaplněn a v jeho sousedství vznikl hřbitov nový.

Liběšický starý hřbitov pochází z 18. století, možná z roku 1776, a na ploše 0,3 ha se nachází mnoho většinou poškozených barokních a klasicistních náhrobků. Je obehnán rozpadající se opukovou zdí, zarostlý náletovými dřevinami a chátrá. Opuštěn zřejmě krátce po založení nového hřbitova r. 1897.

První Židé jsou v Chyši uváděni ve 2. pol. 16. století. Hřbitov založen ve 2. pol. 17. stol. Nejstarší doložený náhrobek z r. 1667. Roku 1883 byl hřbitov zaplněn a vznikl hřbitov nový. Opuštěný hřbitov chátral, v letech 1965-1972 postupně likvidován. Dnes je na jeho místě prázdná travnatá plocha.

Starý židovský hřbitov, založen v roce 1644, používán do r. 1913. Několikrát byl rozšiřován – naposledy v roce 1828. Na ploše 1381 m2 se dochovalo cca 140 náhrobků z doby od 17. do 20. století, cenné barokní náhrobky s hebrejskými nápisy jsou zdobeny nezvyklými ornamenty (např. symbolem jelena).

Židé v Náchodě žili od poloviny 14. století a tzv. starý židovský hřbitov byl založen v první polovině 16. století. K ukládání zemřelých sloužil do roku 1925. Za 2. světové války jej zničili nacisté a teprve nyní pomalu prochází obnovou.

Starý židovský hřbitov z 16. století. Pohřbívat se zde přestalo v r. 1892. Část zanikla při stavbě nádraží Dolní Libeň v r. 1875, část při úpravě předmostí Libeňského mostu. Hroby i s náhrobky byly zasypány, zachovány jen zbytky hřbitovní zdi.

Hřbitov ze 17. století, založen před rokem 1688. Poslední pohřeb se zde konal roku 1883. Po roce 1980 byl hřbitov přeměněn na parčík, ponechána byla dvacítka náhrobků z 18. a 19. století. Ostatní náhrobky přeneseny na nový židovský hřbitov.

Hřbitov založen v 1. polovině 18. století. Nejstarší náhrobek pochází z roku 1786. Poslední pohřeb se zde konal roku 1848. Hřbitov má rozlohu 1241 m2, na této ploše se zachovalo cca 40 náhrobků. Je volně přístupný, hřbitovní zeď se nezachovala.

Hospodářský dvůr vybudovaný v tradičním chebském stylu v roce 1922. Odkoupen obcí a opraven v letech 2005–2006, nyní Centrum tradičních řemesel.