Výsledky hledání míst

Poměrně dobře zachovalý smírčí kříž na okraji obce Martinice. Dle pověsti vztyčen na paměť bitvy mezi vzbouřenými poddanými a císařským vojskem v r. 1644. Kříž je cca 120 cm vysoký, 65 cm široký s mírným prohnutím doleva. Na jedné ze stran schématicky znázorněn meč.

Smírčí kříž z hrubozrnné žuly má výšku 95 cm, šířku 85 cm a tloušťku 28 cm. V minulosti byl označován jako „Švédský kříž“ (Schwedenkreuz), jeho doba vzniku ani důvod vytvoření však není ničím doložen. V pramenech bývá datován do období 14. až 16. století. Památkově chráněný od roku 1958.

Smírčí kříž je laická kamenická práce neznámého autora. Vznik pravděpodobně v průběhu 16. stol. Pískovcový, s rameny a hlavou „do kulata“. Na přední straně má vyryto kopí. Kulturní památka památkově chráněná od r. 1964.

Smírčí kříž, zvaný také Švédský, stojí na severním konci Zdislavy, doba a důvod jeho vztyčení jsou neznámé. Místní tradicí udávaný důvod vztyčení křížku jako připomenutí návratu ke katolicismu je značně nepravděpodobný. Kříže se nejčastěji vztyčovaly v místě zločinu (vražda) nebo neštěstí.

Smířčí kříž u Stebna v bývalém okrese Louny stojí v pastvině vlevo od cesty spojující Stebno s Petrohradem.

Mohutný pískovcový řecký kříž o rozměrech 102 cm x 110 cm x 36 cm, datován 1501. Na zadní straně je obrys prchajícího člověka a sekery. Byl považován za místo, kde je pohřben švédský voják a označován za ”Schwedenkreuz”.

Hrubě tesaný žulový smírčí kříž neznámého stáří stával původně u Horního mlýna (Massa-Mühle) u obce Stružná. O jeho původu ani účelu není nic známo, na kříži není žádný symbol ani nápis. V roce 1991 byl nalezen povalený v hromadě kamenů, poté byl očištěn, opraven a přenesen na současné místo.

Smírčí kříže v Jesenici stály původně u zrušené cesty od Kosobodů k Račímu hradu, později byly z bezpečnostních důvodů přemístěny před místní muzeum. Pocházejí snad z období reformace.

Sedm smírčích křížů či jejich fragmentů, svezených z různých míst v okolí Kadaně. Kdy a za jakých okolností se tak stalo, není známo. Podle pověsti jsou v místě, kde se kříže nacházejí, pohřbeny oběti srážky rakouské a pruské armády 20. dubna 1758.

Nikdy nedostavěná pec a základy doprovodných staveb na okraji lesa nad osadou Velký Radkov měly sloužit výrobě kosmetických přípravků z pryskyřic jehličnatých stromů. Výstavba asi těsně před I. světovou válkou, která ji zřejmě předčasně zastavila.

Přírodní rezervace Smraďoch byla vyhlášena r. 1968 na ploše 8 ha. Od r. 1976 je část rezervace přístupná po naučné stezce. Toto unikátní rašeliniště, kde vyvěrají (silně zapáchající) sirouhličité plyny a minerální vody, je pozůstatkem sopečné činnosti z období konce třetihor a počátku čtvrtohor.

Poškozené tvrziště Smrčany se nachází u hráze Chvalovického rybníka na katastrálním území Klucké Chvalovice na Kutnohorsku. Tvrz existovala patrně ve 14. a 15. století.

Hrad Smrdov stával v dnešní obci Sázavka, v místech zdejšího kostela a přilehlých domů. R. 1307 byl v držení Rajmunda z Lichtenburka, který ho směnil s Vilémovským klášterem. Zánik nejpozději v husitských válkách.

Pozůstatek gotické tvrze ve vsi, která patřila vladykovi Sulislavovi a pak rytířům ze Šlovic. V polovině 16. století již pustá, dochováno kruhové tvrziště v lese.

Ocelová 25 m vysoká rozhledna na vrchu Smrk v nadmořské výšce 1124 m byla postavena během dvou měsíců v roce 2003 na místě původní dřevěné rozhledny z roku 1892.