Výsledky hledání míst

Sedm smírčích křížů či jejich fragmentů, svezených z různých míst v okolí Kadaně. Kdy a za jakých okolností se tak stalo, není známo. Podle pověsti jsou v místě, kde se kříže nacházejí, pohřbeny oběti srážky rakouské a pruské armády 20. dubna 1758.

Nikdy nedostavěná pec a základy doprovodných staveb na okraji lesa nad osadou Velký Radkov měly sloužit výrobě kosmetických přípravků z pryskyřic jehličnatých stromů. Výstavba asi těsně před I. světovou válkou, která ji zřejmě předčasně zastavila.

Přírodní rezervace Smraďoch byla vyhlášena r. 1968 na ploše 8 ha. Od r. 1976 je část rezervace přístupná po naučné stezce. Toto unikátní rašeliniště, kde vyvěrají (silně zapáchající) sirouhličité plyny a minerální vody, je pozůstatkem sopečné činnosti z období konce třetihor a počátku čtvrtohor.

Poškozené tvrziště Smrčany se nachází u hráze Chvalovického rybníka na katastrálním území Klucké Chvalovice na Kutnohorsku. Tvrz existovala patrně ve 14. a 15. století.

Hrad Smrdov stával v dnešní obci Sázavka, v místech zdejšího kostela a přilehlých domů. R. 1307 byl v držení Rajmunda z Lichtenburka, který ho směnil s Vilémovským klášterem. Zánik nejpozději v husitských válkách.

Ocelová 25 m vysoká rozhledna na vrchu Smrk v nadmořské výšce 1124 m byla postavena během dvou měsíců v roce 2003 na místě původní dřevěné rozhledny z roku 1892.

Pozůstatek gotické tvrze ve vsi, která patřila vladykovi Sulislavovi a pak rytířům ze Šlovic. V polovině 16. století již pustá, dochováno kruhové tvrziště v lese.

Nejvyšší hora České republiky Sněžka – 1603,30 m n. m. je součástí hraničního hřebenu pohoří Krkonoš. Na vrcholu je několik budov, významná turistická lokalita.

Dodnes patrné tvrziště v jihovýchodní části obce Sobíňov, kdysi Přechod. První zmínka o vsi r. 1242. V letech 1356-1364 se po ní píše Jan Kokot z Přechodu, majitel nedalekých Běstvin. V r. 1371 dědí Janův syn Ondřej a po něm syn Jan. R.1384 získává Přechod Stašek z Dolan a uvádí se zde pouze dvůr.

Nejvýznamnější vinice České republiky v meandru řeky Dyje v NP Podyjí. Dominantní návrší osídleno již ve starší době kamenné, později hradiště doby bronzové, Keltů i Římanů. Ti zde zavedli pěstování vinné révy, které se rozšířilo ve středověku do současné plochy 11 ha. Slavné jsou zdejší ryzlinky.

Zaniklý barokní zámek na místě rytířského sídla v západní části osady nad pravým břehem Ohře. Postaven kolem poloviny 18. století, po roce 1945 opuštěn, zdevastován a mezi lety 1987 a 1990 zbořen. Zbylo několik stromů v zámeckém parku a snad trámy, poházené u cesty.

Zaniklá sobětická tvrz stávala na ostrůvku uprostřed rybníčka při jižním okraji Sobětic. Je poprvé připomínána roku 1514. Roku 1520 byla vypálena. Naposledy je připomínána tvrz v Soběticích v 17. stol. Není však prokázáno, že se jedná o stejnou tvrz.

Zbytky zřejmě strážního hrádku (dle některých odborníků spíše tvrze) nejasného původu. A. Sedláček uvádí pověst, že Sobín byl sídlem loupeživých rytířů – kouzelníků, kteří zde měli velikou knihovnu, z níž snad pochází Stochovský misál.

Městská památková zóna byla vyhlášena roku 1990. Zahrnuje území historického města Sobotky i tzv. nového města, vzniklého ve 2. polovině 17. století pod Humprechtem. Rozsáhlý soubor zděných a zejména roubených maloměstských domů, doplněný kvalitními funkcionalistickými objekty z období I. republiky.

Zaniklá tvrz. V Sobůlkách bývala dvě sídla, „Turecký kopec“ patrně předcházel tvrzi „Valy“. Obecně se v l. 1346–1358 píše ze Sobůlek Veliš Dupník. R. 1387 je část Sobůlek prodána Velislavem z Ostrovánek Tasovi z Boskovic. Posledním známým pánem je Vlček. Tvrz zanikla pravděpodobně ve 14. stol.