Výsledky hledání míst

Tvrz Šafránov byla kamenné stavení, původní renesanční jádro v 17., 18. a 19. st. upraveno a rozšířeno. Část o dvou podlažích se dvěma okenními osami měla střechu valbovou stejné výšky jako střecha mansardová. Stavba ze seznamu kulturních památek vyňata v roce 1985. Ve 20. stol. demolována.

Barokní sloup na okraji Slivínka u staré cesty do Mečeříže nechali roku 1699 vztyčit Jiří a Anna Salačovi. Pravděpodobně měl připomínat masakr mečeřížských obyvatel lisovčíky 17. 11. 1620. Opraven počátkem 21. století.

Netradiční turistická rozhledna v podobě dvou do sebe zaklesnutých sedmiček vznikla r. 2015 nad obcí Salaš v sousedství Velehradu. Postavena nákladem soukromého investora v letech 2014-2015. Vyhlídková plošina ve výši 20 m volně přístupná po 112 schodech.

Skalní město se zbytky letohrádku post. v první polovině 19. stol. opatem oseckého kláštera Salesiem Krügerem, který se velice zajímal o krušnohorskou přírodu. Od sedmdesátých let minulého století je využíván horolezci a roku 1986 přírodní památkou.

Kamenná věž, která je součástí uměle vystavěné „zříceniny“, je vysoká 10 m (450 m n.m.) Byla vystavěna na popud radních r. 1906. Stojí na místě „Na Vyhlídce“ u hotelu Pyramida. Je vlastně na rovině a vyhlídka je omezená, přesto stojí za návštěvu.

Pískovcový reliéf z roku 1856, jehož autorem je kameník Celestýn Šolc ze Žďáru nad Metují. Znázorňuje Krista se ženou u studny. Stojí nad stejnojmenným pramenem, ze kterého byl v polovině 19. stol. veden obecní vodovod.

Barokní kašna z l. 1721 - 26. Konkávně zprohýbaná kamenná nádrž, z jejíhož středu vyrůstá čtyřboký hranol. podstavec s maskaróny ukončený římsou; na níž stojí čtyři atlanti, podepírající mohutnou vápencovou mušli. Na ní pak na podstavci socha Samsona, bojujícího se lvem. Největší svého druhu v ČR.

Budova sanatoria byla postavena r. 1903, původně pro První slezský vojenský ústav R. Sternadela. Kolem r. 1906 upravena na hotel a r. 1910 zde bylo otevřeno sanatorium. Majitelé se často střídali. Po r. 1945 ozdravovna, učňovské středisko. V 60. l. 20. stol. havarijní stav objektu, demolice r. 1964.

Staroslovanské hradiště postaveno jako hraniční přemyslovská pevnost. Ke konci 13. stol. byl na základech královského hrádku vybudován kostel sv. Markéty. Doba zániku hradiště není známa. Zůstaly zachovány pouze mohutné zbytky dvou hliněných valů, vnitřek vyplňuje zčásti sad a zčásti menší pole.

Pozdně halštatské (kolem r. 750 př.n.l) a raně středověké hradiště z 8.–12. stol. Dvojdílné, o rozloze 6 ha, s vnitřním hradištěm na západě a předhradím na východě ostrožny. Dochovány nepatrné zbytky dvojitých valů s příkopem v severní části.

Lokalita zaniklé drobné pohraniční slezské pevnosti proti Uhersku, chránící Těšínské knížectví. Šance typu reduta existovaly dle zákresů ještě v 70. letech 19. století.

Terénní pozůstatky bývalé pohraniční vojenské pevnosti tzv. šance – typu reduta, tj. čtvercového zemního tělesa. Šance byly součástí systému tzv. Jablunovských šancí. Rozkládají se nejblíže údolí, kterým vedla úzkým průsmykem cesta z bývalých Uher do Českých zemí.

Místo zaniklých renesančních šancí - drobné pohraniční pevnosti na území obce Dolní Lomná. Vybudovány patrně kolem roku 1626. Koncem 17. století již nebyly obnoveny.

Terénní pozůstatky objektu bývalých šancí – menší pohraniční pevnosti typu redanu, která byla součástí složitého systému na obranu Těšínska a Slezska proti Uhersku. Šance Džolek byly vystavěny na svahu stejnojmenného návrší patrně kolem poloviny 18. století. Na počátku 19. stol. jejich význam upadl.

Zaniklé šance na pahorku v jz. části obce Hrčava. Vystavěny v r. 1645. Naposledy využity r. 1741, za prusko-rakouské války. V polovině 18. stol. svůj význam a zanikly. Z místa nádherný výhled na Trojmezí.