Výsledky hledání míst

Přírodní rezervace nedaleko města Telč v Javořických lesích. Je lehce přístupná a blízko ní se nachází camp Řásná. Velký pařezitý rybník byl založen v roce 1556 jako zásobárna vody pro Telč. Je známý svými rašeliništěmi. Okolo vede naučná stezka.

Velký rybník je přírodní rezervace vyhlášená r. 1984 k ochraně tažných a vodních ptáků. Rozlohou téměř 36 ha největší na Děčínsku. Vzhledem k charakteru ochrany koupání zakázáno.

Přírodní rezervace Vinořský park vyhlášena r. 1982 na území někdejšího zámeckého parku, založeného v 1. polovině 18. stol. hraběcím rodem Czerninů, který tehdy vlastnil zdejší panství a zámek. V 19. stol. přírodně krajinářsky upraven. Přístupno po trase naučné stezky.

Raně středověké (konec 8., 9. stol.) dvoudílné hradiště o rozloze 7,5ha. Zachován jižní val (2,5m) centrálního hradiště s mohutnou roklí. Dnes zemědělsky využívané prostranství.

Skromné pozůstatky zdí a sklepů snad původní tvrze severně od dodnes zachovalé novější tvrze v její těsné blízkosti. Gotická tvrz vybudována nejspíš před r. 1454 Václavem Bartošem.

V barokní jednoposchoďový zámek byla v polovině 18. stol. přestavěna Dohalskými z Dohalic starší tvrz. Kolem byla vybudována velká ovocná a okrasná zahrada. V dnešní době je zámek zchátralý a opuštěný.

Prklín mělo být hradiště kmene Charvátů, kde měla pobývat i matka sv. Václava Drahomíra. Zničeno mělo být po jeho smrti. V místech byl následně vystavěn strážní hrádek (zmínky roku 1492), zničen v době třicetileté války.

Prlov je přírodní památka tvořená trojicí lokalit západně, severně a východně od centra obce Prlov. Důvodem ochrany jsou květnaté louky s výskytem zvláště chráněných a vzácných druhů květeny. Byla vyhlášena roku 1999 na ploše 3,3 ha.

Významná dominanta severního Plzeňska je areál bývalého poutního místa. Kostel Zvěstování Panny Marie, probožství a ambity byly postaveny pro plasský klášter na přání opata Evžena Tyttla podle projektu Jana Blažeje Santiniho v letech 1711 - 1768.

Ruina Prochaskovy vily nad Komorní Lhotkou. Bývalá lázeňská budova v alpském stylu vystavěna na sklonku 19. stol. Mezi válkami sloužila charitě České srdce, později domov důchodců a zotavovna. V současnosti je z budovy zřícenina v soukromých rukou.

Tvrz postavil Litold Černý z Hrádku v první třetině či druhé polovině 14. století, u tvrze stával poplužní dvůr. Nejpozději po připojení Prohoře ke Žluticím na konci 16. stol. tvrz zanikla. Dochováno oválné tvrziště s podstatnou částí vodního příkopu. Sklep na tvrzišti je až z doby po zániku tvrze.

Královská Prokopská dědičná štola byla ražena jako páteřní. Dříve nesla též název Kašparova štola. Jedná se o nejvýznamnější dílo Centrálního stříbrského revíru, vznikla počátkem 16. stol. V roce 1743 převzal štolu stát (rakouský báňský úřad), v té době měla délku 2,5 km.

Pozůstatky obranného hradiště bez trvalého osídlení pravděpodobně z halštatské doby (800-400 př. n. l. - název podle obce a archeologického naleziště Hallstatt v rakouské Solné komoře) s náznaky rozsáhlých valů. Místo bylo obýváno v pravěku, raném a vrcholném středověku.

Tvrz byla postavena přibližně na konci 14. stol. Tvrz přímo není v písemných pramenech zmiňována, snad ji postavili bratři Ondřej, Hroch a Beneš kteří se píší z Proseče r. 1391. V 2. pol. 15. stol. byla Proseč připojena k Lipnici, tím patrně ztratila na významu a zanikla. R. 1538 se zmiňuje jen ves.