Výsledky hledání míst

Budova sanatoria byla postavena r. 1903, původně pro První slezský vojenský ústav R. Sternadela. Kolem r. 1906 upravena na hotel a r. 1910 zde bylo otevřeno sanatorium. Majitelé se často střídali. Po r. 1945 ozdravovna, učňovské středisko. V 60. l. 20. stol. havarijní stav objektu, demolice r. 1964.

Staroslovanské hradiště postaveno jako hraniční přemyslovská pevnost. Ke konci 13. stol. byl na základech královského hrádku vybudován kostel sv. Markéty. Doba zániku hradiště není známa. Zůstaly zachovány pouze mohutné zbytky dvou hliněných valů, vnitřek vyplňuje zčásti sad a zčásti menší pole.

Pozdně halštatské (kolem r. 750 př.n.l) a raně středověké hradiště z 8.–12. stol. Dvojdílné, o rozloze 6 ha, s vnitřním hradištěm na západě a předhradím na východě ostrožny. Dochovány nepatrné zbytky dvojitých valů s příkopem v severní části.

Lokalita zaniklé drobné pohraniční slezské pevnosti proti Uhersku, chránící Těšínské knížectví. Šance typu reduta existovaly dle zákresů ještě v 70. letech 19. století.

Terénní pozůstatky bývalé pohraniční vojenské pevnosti tzv. šance – typu reduta, tj. čtvercového zemního tělesa. Šance byly součástí systému tzv. Jablunovských šancí. Rozkládají se nejblíže údolí, kterým vedla úzkým průsmykem cesta z bývalých Uher do Českých zemí.

Místo zaniklých renesančních šancí - drobné pohraniční pevnosti na území obce Dolní Lomná. Vybudovány patrně kolem roku 1626. Koncem 17. století již nebyly obnoveny.

Terénní pozůstatky objektu bývalých šancí – menší pohraniční pevnosti typu redanu, která byla součástí složitého systému na obranu Těšínska a Slezska proti Uhersku. Šance Džolek byly vystavěny na svahu stejnojmenného návrší patrně kolem poloviny 18. století. Na počátku 19. stol. jejich význam upadl.

Zaniklé šance na pahorku v jz. části obce Hrčava. Vystavěny v r. 1645. Naposledy využity r. 1741, za prusko-rakouské války. V polovině 18. stol. svůj význam a zanikly. Z místa nádherný výhled na Trojmezí.

Zaniklá drobná pohraniční pevnost – šance – ze 17. století. Součást složitějšího systému tzv. Jablunkovských šancí. Pevnost typu reduta zanikla zemědělskou činností nejpozději do poloviny 19. století. Dnes na její existenci nic neupomíná.

Reliéfní pozůstatky nejspíše barokního opevnění ze 17.-18. století, které střežilo důležitou komunikaci z Vyškova do Kroměříže.

Terénní pozůstatky (násep ve tvaru širokého rovnoramenného trojúhelníku o stranách cca 45 m a výšce 4-5 m s čelním příkopem) objektu menší pohraniční pevnosti, součásti složitého systému na obranu Těšínska a Slezska. Vybudovány v období 30-leté války nebo za prusko-rakouské války v pol. 18. století.

Nepatrné terénní náznaky tří renesančních pevností - šancí - kolem vrcholu Kepma nad Bukovcem, vybudovaných v 16. století na obranu proti Turkům.

Zaniklá renesančně - barokní pevnůstka, tzv. šance, na jazykovitém výběžku hory Obidová, písemně zmiňovaná na konci 17. století.

Zaniklý drobný vojenský objekt renesančně barokních šancí - drobné čtvercové pevnůstky nedaleko beskydského vrcholu Studeničný. Tvořily součást složitého vojenského systému pevností, které chránily Slezsko před vojenským útokem z Uherska. Ještě v pol. 20. stol. byly v terénu zřetelné.

Vrch Santon (296 m.n.m.) měl svůj význam r. 1805 při bitvě u Slavkova, kdy byl opěrným bodem francouzských dělostřelců – tři pásy okopů jsou zachovány dodnes. Tehdy vznikly i jeho názvy – vojákům připomínal egyptský kopec Santon. R. 1979 byl vyhlášen přírodní památkou (vzácné druhy dřevin a zvířat).