Výsledky hledání míst

Podlouhlý pahorek tvrze nejasné historie, ukrývající se v ostrůvku stromů na okraji pole

Tvrz ve vesnici Otěvěky by se měla nacházet jihovýchodním cípu rozlehlé návsi.

Původně výšinné eneolitické sídliště, pak opevněná osada v mladší době bronzové, na akropoli vybudováno jednodílné hradiště v době halštatské a laténské, znovu využito a rozšířeno ve střední až mladší době hradištní.

Na hradišti nad Otročínským potokem západně od Stříbra, které bylo dříve považováno za pozůstatek středověkého hrádku, bylo archeology prokázáno pravěké osídlení z doby halštatské. Zachován pouze kamenný val přetínající ostrožnu.

Zcela zaniklý zámek či lovecký zámeček, který byl postaven za vlády Marie Anny z Rotalu, provdané Dietrichštejnové, v místě bývalé tvrze, jež byla soušásti dvora. Poprvé je připomínán v pozůstalosti této panovnice v roce 1767. Posledním rodem, který vlastnil zámek před pozemkovou reformou v letech 1923 - 1926, byl rod Baltazzi.

Zbytky tvrze či hrádku z 2. pol. 13. století blíže neznámé historie i majitelů, později nahrazené panským sídlem přímo ve vsi. Dochovány zbytky příkopů a val na čelní straně, v zadní části nad potokem mělké podvalí po obytné stavbě.

Ottův pramen je jeden ze dvou minerálních zásaditých pramenů v obci Kyselka, nazván na počest návštěvy řeckého krále Otty I. v roce 1852. Po dobu dlouhodobé rekonstrukce lázeňských objektů sveden do pítka u sochy Heinricha Mattoniho.

Zachovaly se zbytky kapličky vytesané ve skále, tzv. "Ovčácké", která připomíná mor z r. 1645. Kapličku nechala postavit ves Kamenice. Ze staré kapličky dochován skalní výstupek s obrázkem Piety. Rekonstruována roku 2004.

Kamenný renesanční můstek z r. 1561 přes Jílovský potok s extrémně vysokou klenbou (kvůli průchodu dřeva při plavení) a dochovanou čedičovou dlažbou. Mostek je dlouhý 18 metrů, široký 4 metry, nad hladinou potoka se klene ve výšce 6,7 metru, převýšení oblouku ve středu činí 1,5 metru.

Pozoruhodná soukromá dřevěná rozhledna Oznička byla vybudována ve stráni jižně od obce Oznice r. 2019 a na jaře 2023 byla volně zpřístupněna veřejnosti. Poskytuje výhled především severním a severozápadním směrem.

Jedno z hlavních převodových kol elektrárenského turbogenerátoru se šípovým ozubením "Citroen". Pochází z miřejovické vodní elektrárny. Výrobcem turbíny byla firma Českomoravská Kolben. Nachází se pod lávkou na levém břehu Vltavy.

Padrťské rybníky je souhrnný název pro dvojici rybníků, které leží v široké kotlině horního toku Klabavy v CHKO Brdy. Založeny r. 1565 pro plavení dřeva potřebného k provozu železných hutí. Nazvány podle zaniklé vsi Padrť. Dostupné jen pro pěší a cyklisty.

Zde měla proběhnout rozhodující bitva Lucké války a padnout bájný Tyr. Mohyla vystavena řadě terénních zásahů od lámání kamene až po archeologický výzkum. Patrně vybudována ve starší době železné. Je zapsána do seznamu kulturních památek r. 1965.

Rozhledna vysoká 18 m vystavěna v l. 1895–1897 Krušnohorským spolkem z Nejdku (stavitel Schöberle). R. 1908 přistavěna turistická chata. Během II. sv. války chata zanikla a rozhledna začala chátrat. V l. 1986–1987 provedena rekonstrukce, r. 1997 znovu opravena a r. 1998 obnovena turistická chata.

Hrad založen pány z Janovic, r. 1356 majitel Něpr z Pajreku. Důležitá pozice hradu ve válkách s Bavory, r. 1472 dobyt a vypálen bavorským vojskem. R. 1512 zpustlý hrad zakoupil Jindřich Kostomlatský z Vřesovic. Následně zanikl.