Výsledky hledání míst

Hrad v Moravských Budějovicích byl prokázán až přestavbou panského dvora z r. 1657 na sokolský areál v letech 1919-1931. První zprávy z r. 1231, kdy je uváděna budějovická provincie jako vdovský úděl. Zánik asi při požáru města v r. 1532.

Zaniklá tvrz v rovinné poloze, založená na přelomu 14. a 15.století.

Nepatrné zříceniny hradu, poprvé zmiňovaného r. 1406. Hrad vystavěn patrně spolu s městečkem ve 14. stol. (centrum těžby žel. rudy). Od r. 1373 město v držení pánů z Kravař. Zánik hradu nejpozději v husitském období.

Původní pohyblivý slupicový jez na Orlici z let 1912–5 byl roku 1956 přestavěn. Od té doby má tabulové uzávěry Stoney s klapkou. Součástí objektu je elektrárna se dvěma Kaplanovými turbínami (celkem 400 kW) a železobetonový silniční most.

Původně gotický hrad r. 1560 za Petrolda z Lipé přestavěn na renesanční zámek, za třicetileté války poškozen, v 18. st. barokně upraven. Do r. 2012 známý především výstavou monumentálního cyklu A. Muchy Slovanská epopej, dnes se zde pořádají výstavy převážně současného umění a jiné kulturní akce.

Zaniklá tvrz, která se zmiňuje r. 1238 kdy se odtud píše Předbor. Poté se majitelé tvrze často střídali, nejvýzn. byl r. 1368 Beneš z Kravař a Krumlova a poté jeho bratr Lacek. R. 1480 koupil tvrz Protivec ze Zástřizl, nevyužíval ji ale jako sídlo. Od r. 1565 zmiňována tvrz nová, postavená poblíž.

Zřícenina loveckého zámečku, který nechali v letech 1738–1739 postavit bratři Ludvík a August Jiří, markrabata z Baden-Badenu. Zámeček byl zajímavá dvoupatrová stavba na půdorysu nepravidelného jedenáctiúhelníku.

Barokní morový památník z roku 1718. Na stylizované skalce stojí sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha a sv. Šebestiána, ve skalce jeskyně se sochou sv. Rozálie.

Autorem morového sloupu je Antonín Riga a pochází z roku 1716. V nárožích sochy svatých Františka Xaverského, Rocha, Rozálie a Karla Boromejského. Na vrcholu sloupu Panna Marie Immaculata. Opravy v letech 1856, 1939 a 1972–1973.

Morový sloup ze 2. čtvrtiny 18. století. Vystavěn jako vděk za odvrácení moru. 7 metrů vysokému sloupu dominuje socha Panny Marie. Po stranách sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha a bl. Jana Sarkandera.

Sloup zřízen 1681–5 jako poděkování za skončení moru 1680. Sochy od A. Kitzingera z Děčína, kamenická práce A. Walde, projekt G. Broggio. Na vrcholu Immaculata, na podstavci svatí Šebestián, Roch, Bartoloměj a Fr. Xaverský. Po 1990 důkladně opraven.

Barokní pískovcový sloup s kovovým křížkem nechal roku 1739 postavit sládek pivovaru ve Škvorci Václav Šlais spolu s jeho ženou Kateřinou. Sloužil jako poděkování Bohu a Panně Marii za ochranu během morové epidemie. R. 2006 byl sloup poškozen a poničená hlavice je uložena v Novém zámku ve Škvorci.

Barokní pískovcový pilíř z r. 1731. Sousoší Panny Marie s morovými světci, sv. Šebestiánem, sv. Rochem a sv. Karlem Boromejským. Na trojbokém obelisku socha Panny Marie v oblacích. V letech 2013-2016 sloup restaurován. Zapsán do seznamu kulturních památek ČR.

Morový sloup v Praze-Troji pochází ze 16. století a upomínal na blízké hroby obětí několika epidemií. Byl zachráněn po r. 1948 pracovníky zoologické zahrady.

Morový sloup byl postaven v barokním stylu v roce 1679. Je zdoben sochami světců, a to sv. Rozálií, Štěpánem, Šebestiánem a Rochem.