Výsledky hledání míst

Zajímavý přírodní útvar tvořený několika vrcholovými rulovými skalisky. Na vrcholu jsou mísovité prohlubně neznámého původu, které však daly skále název.

Téměř zaniklý hrad Berků z Dubé vznikl na poč. 14. stol. V r. 1456 dobyt vojskem lužických měst, v průběhu 16. stol. pozvolna zpustnul.

Zaniklý hrad. Osídlení již v pozdněhr. obd., hrad post. v pol. 13. stol. R. 1371 majetkem Vartemberků, nebyl využíván jako rezidenční sídlo a pravd. postupně zanikl. Dnes zde stojí kostel sv. Petra a Pavla (vyst. r. 1686, po požáru obnoven r. 1807).

Původně renesanční tvrz přestavěná barokně a po požáru r. 1806 klasicistně. Po r. 1950 zde hospodařila československá armáda a později armáda sovětská. Zámek značně zdemolován. I když ale nebyl v tak dezolátním stavu, byl v r. 1985 barbarsky zbourán.

Poměrně neznámý alkalicko-sirnatý minerální pramen v obci Vřesovice. Objeven v r. 1925 při hledání ropy asi 100 m po proudu potoka od dnešního místa. Dnešní pramen pochází z vrtu hloubení studny v r. 2004 na soukromém pozemku. Majitel následně zřídil pro veřejnost odběrné místo.

Uhličitý minerální pramen s altánem a parkovou úpravou u vsi Suchá Loz v podhůří Bílých Karpat. Poprvé zmiňován v roce 1580. V letech 1928-1945 zde byly malé lázně. Dnes v majetku obce.

Pramen označovaný též jako Leimbruckův minerální pramen. Dnes, díky stavebním úpravám silnice v 70. letech 20. stol., je nepitný.

Hlavní osídlení spadalo do 1.tisl. př.n.l. Místo je chráněno po délce svahy strmě spadajícími do údolí. Bylo obehnáno hradbami. Patrné zbytky valů. Na jižní straně zachovány zbytky kamenných základů hradeb. Hradiště zničeno za neznámých okolností.

Geologický útvar a paleontologické naleziště z období mladších třetihor, spodního miocénu (před 22 mil. let), kdy se travertin vytvářel ze silně mineralizovaných vod. Jediné rozsáhlejší souvrství sladkovodních vápenců v ČR. Prostor pův. vápencového lomu, od r. 1983 chráněná přírodní památka.

Zaniklý barokní zámek, který dal pravděpodobně vybudovat na místě tvrze Maxmilián Arnošt Hornek z Horneku, který vlastnil Mirošov v letech 1710–1730. Po r. 1949 vlastnil zámek státní statek. Od r. 1958 byl kulturní památkou. V r. 1985 se zřítila část zdí devastované budovy a r. 1986 byl zbourán.

Tvrz v Miškovicích je prvně zmíněna r. 1604 při převodu majetku mezi Vratislavem a Mikulášem Trmalem z Toušic. Zanikla však zakrátko během třicetileté války. Její poloha ani vzhled nejsou známy, navíc historicky cenné centrum vsi bylo v 70. letech 20. stol. zbořeno a nahrazeno panelovými stavbami.

Zaniklý mlýnský vodní náhon města Místku, zřízený patrně spolu s městem na přelomu 14. a 15. stol. Poháněl kola 3 místeckých a 1 koloredovského mlýna, později několika valch a textilek. Od 40. let 20. stol. částečně zakryt, na přelomu 60. a 70. let zanikl při velké asanaci historického Místku.

Hradiště na ostrožně nad Mítovským potokem s doklady o osídlení z doby bronzové, ve 14. století zde stával hrad. Pozůstatky hradiště dnes již zničeny těžební činností. Nacházejí se zde jen terénní nerovnosti po středověkém hradu. Dochovány zbytky příkopů a zřejmě část sklepení.

Zaniklá ves Mitrov v blízkosti Alojzova. Písemná zmínka např. v r. 1386, r. 1511 již pustá. Zanikla zřejmě v období uherských válek ve 2. pol. 15. stol.

Zříceniny hradu založeného koncem 13. století Demeterem z Bukové. Hrad často měnil majitele. Za Pernštejnů hrad postupně chátral a od roku 1588 se uvádí jako úplně pustý.