Výsledky hledání míst

Skromné pozůstatky hradu, který vznikl zřejmě po r. 1284 jako opěrný bod vratislavského biskupa po ztrátě hradu Edelštejna. Nálezy dokládají existenci během 14. a snad i poč. 15. stol. Dochováno torzo okrouhlé věže, nevýrazné relikty paláce a hradeb.

V pohřebních kaplích na třebívlickém hřbitově jsou uloženy ostatky Ulriky von Levetzow a členů rodin von Levetzow a Klebelsberg.

Pozůstatky po hradu, který vznikl před r. 1333. R. 1421 připojen ke Kumburku. Důsledkem toho rychle pustl. Dochováno dobře čitelné lichoběžné jádro, před ním předhradí, celý hrad obklopen mohutným příkopem a valem.

Skromné pozůstatky po hradu. Podle nálezů existoval ve 2. pol. 13. st., zanikl snad během 14. st. Dochován zlomek hradeb a torzo objektu neznámého účelu. Ze zbytků zdiva postavena r. 1699 na vrcholu dosud stojící zvonice.

Nevýrazné zbytky tvrze postavené v pol. 15. století snad Hynkem Čertem z Olešnice, krátce poté zanikla. Dochována pouze západní hrana tvrziště, zbytek narušen stavbou železnice.

Zříceniny hradu zvaného Ketkovský hrad. Založen údajně ve 13., spíše však až v pol. 14. st., kdy patřil pánům z Lipé. Okolo r. 1440 obsazen rakouskými lapky, r. 1442 dobyt vojskem královských měst a rozbořen.

Hradiště v Levousech bylo osídleno obyvateli neolitických kultur s lineární keramikou, únětické kultury starší doby bronzové, knovízské kultury a štítarské kultury z pozdní doby bronzové. Část opevnění pochází i z raného středověku, z 9. a 10. stol.

Vrch vysoko nad levým břehem Vltavy byl osídlen již v pozdní době kamenné, největšího rozmachu se hradiště zažilo v raném středověku jako rodové sídlo Přemyslovců. V 80. letech 9. století zde byl postaven první český kostel, 19. 2. 982 zvolen biskupem Slavníkovec Vojtěch. Zaniklo koncem 11. století

Původně osada chudých kameníků s osmi domky a mlýnem na potoce Ležák. Nevýznamná vesnice vešla v paměť po její likvidaci K. H. Frankem se souhlasem A. Hitlera. Muži byli zavražděni, ženy a děti odvlečeny. Obec byla vypálena a srovnána se zemí.

Tvrziště na ostrůvku u břehu Dolního Lhoteckého rybníka. Nedochovala žádná písemná zmínka o tvrzi, která asi nestála dlouho. Povrchové nálezy datují živé období do 14.století. Zaniklá ves, jejímž centrem tvrz byla, je zmíněna až v roce 1544.

Hrází rybníka narušený reliéf tvrze, patřící k zaniklé osadě Lhota

Tvrziště gotické tvrze ze 14. století. Jediný známý držitel je Markvart, sídlící zde kolem roku 1400. Kdy a jak tvrz zanikla, prameny neuvádějí. Dochováno trojúhelníkové jádro, valy a příkopy na ostrohu nad Želivkou.

Zaniklá středověká ves Lhotka ležela pod Ohrozimským kopcem při dnešní silnici. Roku 1512 vedena jako pustá. Ves lokalizoval archeolog J. Šrot v roce 1986.

Tvrziště málo doložené tvrze na ostrůvku uprostřed zaniklého rybníka. V roce 1413 je uváděn Vacek ze Lhoty, jeho predikát je pravděpodobně jedinou zmínkou o zdejším panském sídle. V pramenech po roce 1413 se hovoří výlučně o vsi.

Tvrz zaniklé středověké osady mohla vzniknout podle šlechtických přídomků někdy kolem roku 1365, kdy Lhotka byla majetkem Markéty z Blažkova. V zemských deskách je spolu se dvorem a mlýnem doložena roku 1448. Zanikla za česko-uherských válek. Dnes celá plocha je zrekultivovaná a využívaná jako zemědělské pozemky.