Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu z 13. stol. První zprávy o hradu pocházejí až z roku 1359, kdy jej Karel IV. uznal jako součást vimperského panství. Opuštěn byl v 1. pol. 16. stol. a od roku 1547 se uvádí jako pustý. Jeho zkázu završil požár koncem 16. stol.

Dřevěná rozhledna (13 m, 503 m n. m.) byla postavena na návrší Kupa u vesnice Jestřebice, dříve zde stával triangulační bod (rozebrán v 50. letech 20. stol.). Rozhlednu dal postavit r. 2009 OÚ Bernartice. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 10 m je krásný výhled na Táborsko, Českou Sibiř a další.

Kamenná Kurzova rozhledna 1041 m n. m., 24,8 m vysoká. Stávala zde dřevěná rozhl., vybud. r. 1894. Kamen. rozhledna otevřena r. 1905 (Klub českých turistů). Za války zabrána Němci, r. 1950 armádou. R. 1999 vrácena KČT. Po rekonstr. otevřena r. 2000.

Pozůstatky středověké těžby stříbra, která zde probíhala od poloviny 13. stol. První písemná zpráva je z r. 1285, kdy je zde uváděno 13 důlních polí. Těžba zde byla ukončena na konci 14., či na počátku 15. století. Zachovalo se několik desítek bývalých šachet až 10 m hlubokých a 25 m širokých.

Tříobloukový akvadukt postaven koncem 15. století. Je dlouhý 50 metrů a zachoval se ve velmi dobrém stavu. Přiváděl pitnou vodu od pramene sv. Vojtěcha do Kutné Hory přes údolí přítoku Bylanky. Stále slouží jako cesta pro pěší. Chráněná památka od r. 1958.

Lokalita hrádku v nepříliš výhodné poloze poničená v 30. letech 20. stol. Jeho vznik doložen v 13. stol., první zmínka o existenci pochází z r. 1322, kdy ho prodávají Fricek a Vilém z Egenberka. Jeho zánik lze předpokládat již za markraběcích válek, dle nejmladších nálezů počátkem 15. stol.

Květinové hodiny v lázeňském parku pocházejí z roku 1932. Přestavěny až v roce 2006. Na hodinách uváděno aktuální datum vysázené z květin. Nedílnou součástí poděbradských hodin je litinový trpaslík, jenž pravidelně odbíjí čas.

Rozsáhlé vesnické panské sídlo vzniklo ve 14. stol., kdy bylo v držení pražských měšťanů Olbramoviců. Opuštěno v průběhu 16. stol.

První zmínka o vsi je z roku 1273 v listině kláštera v Doksech. V průběhu 14. století na kopci nad vsí vznikla tvrz. V roce 1437 drží ves a tvrz Hildebrant Preysner. Za majitele Petra ze Šternberka byla v roce 1450 dobyta Mikulášem Hasištejnem z Lobkovic a pravděpodobně zanikla.

Nepatrné zbytky hradu ze 14. století postaveného Děpoltem z Malesic na skalisku vytvořeném zvětráváním v karbonských sedimentech. Od roku 1503 se uvádí jako pustý.

Zaniklý hrad postavený kolem roku 1300 v souvislosti s pány z Michalovic sloužil pravděpodobně jako strážní a obranný k obchodní stezce. Zanikl kolem roku 1444.

Kyjský rybník rozlohou téměř 15 ha patří k největším Praze. Jako průtočný je napájen říčkou Rokytkou. Revitalizován v letech 2007-2010, přitom upraveny břehy a zřízen umělý ostrov pro hnízdění vodních ptáků.

Hrad založený na počátku 13. století pravděpodobně králem. V roce 1434 ho zástavou získávají Šlikové. Za Šliků proběhla velká přestavba hradu. Na počátku 17. století uváděn jako pustý. V 19. století rozsáhlé zříceniny rozebrány na stavební materiál.

Hrad založen v 1. třetině 14. století, od r. 1434 zastavován (Šlikům, Gutštejnům aj). R. 1547 zabaven Šlikům a prodán Plavenským, při koupi městem r. 1603 již zpustlý. R. 1647 dobyt Švédy. Dochováno torzo paláce, věží a hradeb, valy a příkopy.

Zřícenina gotického hradu založeného za Jana Lucemburského. První zmínka z roku 1319. Později patřil pražskému arcibiskupství. V roce 1526 vyhořel a nebyl již obnoven. Zachovaly se zbytky jádra s věží, obvodové hradby a část obytné věže na předhradí.