Výsledky hledání míst

Nová celodřevěná rozhledna 22 m vysoká, postavená v r. 2006 na Královci u Valašských Klobouk v krajině Bílých Karpat. Dostupná jak pěšky i autem a poskytující nádherný rozhled na okolní panoramata Bílých Karpat.

Chátrající tvrz prvně zmíněná v 14. stol. za Pešíka z Komárova, jenž ji prodal Jakubu ze Sušice. Rezidenční funkci si uchovala jen do 20. let 17. stol., poté tvoří pohou součást popužního dvora. Poslední majitel - Výzkumný ústav živ. výroby ČSAV.

Královský kámen je jedním z vrchů Javornické hornatiny, která je součástí Šumavských plání. Ve stěně blízkého mrazového srubu je vytesán velký skalní oltář (nika) ─ datovaná rokem 1899.

Královský rybník založen v 16. stol. jako součást kaskády rybníků. Zdroj vody pro doly v Rudolfovském rudném revíru. Voda byla důležitá pro pohon vratidel, žentourů a stoup k vytahování a propírání rudy a k odčerpávání spodní vody. Na hrázi památník Martina Stáhalíka a socha sv. Jana Nepomuckého.

Okolo r. 1406 postavili křižovníci s červenou hvězdou u brodu přes Vltavu tvrz. Za husitských válek byla silně poškozena a již nebyla obnovena a postupně zanikla. Dnes již po ní nejsou žádné stopy.

Zaniklá tvrz, tzv. Králův dvůr, kterou dal postavit Václav IV. v 2. pol. 14. stol. Dvůr byl obýván českými králi v l. 1383–1484. Poté byl v soukromém majetku a majitelé se často střídali. R. 1689 vyhořel, ale byl opraven. R. 1899 objekt koupila Živnobanka, která ho r. 1902 při asanaci celý zbořila.

Vyhlídka nad Znojemskou přehradou. R. 1892 zde stával dřevěný altán, vybudovaný Znojemskou sekcí Rakouského turistického klubu. Zanikl koncem I. světové války. R. 1922 zřídil Spolek německých turistů ve spolupráci s Klubem českých turistů nedaleko původního místa nový altán v jeho dnešní podobě.

Kamenná rozhledna na Krásenském vrchu byla postavena v letech 1933–5 dle návrhu místního sochaře W. Russe a architekta Fr. Hoffmanna. Inspirací k neobvyklému spirálovému tvaru byl minaret v mezopotámské Sámaře.

Hrad založený Přemyslem Otakarem II., který ho na čas udělil v léno pánům z Plavna. V r. 1412 byl dobyt a pobořen chebským landfrídem. Jindřich II. z Plavna hrad po konfliktu s Jiřím z Poděbrad sám zapálil. Na jižním svahu je dochován zbytek bašty.

Zřícenina loveckého zámečku, z něhož se do dnešní doby zachovala pouze podezdívka se sklepením.

Renesanční zámeček byl postaven na místě starší tvrze plukovníkem Hanibalem ze Schaumburga kolem roku 1630. Kolem roku 1830 byl přestaven,a později byl založen anglický park. Dnes je zámek soukromým majetkem

Zřícenina gotického hradu založeného pány z Krašova v r. 1232. V 15. stol. přistavěno rozsáhlé předhradí. Koncem 17. stol. barokně upraven na letní sídlo řeholníků. Po zrušení kláštera v r. 1785 byl hrad ponechán svému osudu.

Železobetonová rozhledna na nejvyšším bodě hřebene mezi Labem a potokem Čepel jižně od centra Roudnice nad Labem. Postavena roku 1935, nedávno opravena.

Zbytky hradu založeného r. 1360. Vlastníkem byl Ješek z Náchoda, prodán byl Šelmberkům. Vstup byl chráněn stavbou neznámé podoby s hláskou. Dochovány jsou obvodové hradby, příkop, prohlubeň po studni, 5 m torzo hlásky. R. 1494 byl uveden jako pustý.

Dřevěná rozhledna vysoká 15 m, postavená v roce 2006. Čtyři vyhlídkové plošiny a rozhled nejen na Velkopavlovickou vinařskou oblast, ale i na Novomlýnské nádrže a na Pálavu.