Výsledky hledání míst

Výrazný terénní reliéf menšího hrádku na ostrohu nad soutokem Olše a Lidéřovského potoka. Chybějící archeologický materiál prozatím nedovoluje datování existence hrádku.

První zmínka o Kasalicích je z r. 1372, kdy část vsi patří k hradu Blatníku, který drží Bernard z Cimburka. V r. 1377 prodává Albrecht z Cimburka Kasalice opatovickému klášteru. Druhou část vlastnil Bořek z Miletínka, který připojuje ves ke Kunětické Hoře. O vlastní tvrzi není historických zpráv.

Terénní zbytky hrádku a zaniklá ves Jaroslavice. Hrádek se zmiňuje jen jednou, a to roku 1522 jako pustý hrad Kasařov.

Pískovcová kašna byla vytvořena v roce 1841 a upravena v roce 1896. Na počátku 21. století byla rekonstruována. Uprostřed čtvercové kamenné nádrže stojí jednoduchý sloup, zdobený chrliči v podobě ryb.

Empírová kašna z dílny kameníka Filipa Klemta ze Suchého Dolu stojí na místě pivovaru zbořeného r. 1818. Uprostřed pískovcové nádrže čtyřhranný sloup, na jehož vrcholu je váza s květinovými girlandami. Napájena je vodou z nedalekého pramene Julinka.

Barokní žulová kašna, vybudovaná před polovinou 18. století. Na severovýchodním nároží nádrže je vytesáno datum 1759, což je pravděpodobně datum opravy. Původnímu účelu sloužila do vybudování vodovodu r. 1915, dnes dominanta náměstí.

Kašna na netolickém náměstí pochází z roku 1677. Zhotovil ji kameník Jiří Plánský z Českého Krumlova. Z kamenné nádrže vyčnívá střední sloup, opatřený ornamentální výzdobou. Spolu se sousedním sousoším sv. Jana Nepomuckého akcentují střed náměstí.

Památkově chráněná kamenná klasicistní kašna z roku 1827. Jako zdroj vody sloužila do otevření městského vodovodu v roce 1924. V srpnu 1951 byla přemístěna na Urbanovo náměstí do parčíku před děkanstvím. V roce 1997 byla rozebrána, restaurována a v září 1997 se vrátila na své původní místo.

Klasicistní kašna s osmibokým kamenným ohrazením a středovým sloupkem z roku 1863. Původně zde bývala kašna dřevěná, která stávala poněkud západněji. Roku 1863 byla kameníkem T. Nechutným přestavěna a roku 1864 byla přenesena na současné místo. V roce 2007 byla opravena.

Kašna stojí v centrální poloze žlutického náměstí na místě, kde původně byla dřevěná nádrž z první poloviny 19. století. Stávající kašna byla postavena v letech 1862-1863. V roce 1994 byla kašna na Velkém náměstí zapsána na státní seznam kulturních památek. V roce 1996 byla celkově restaurována.

Kamenná pozdně empírová kašna se středovým pylonem z poloviny 19. století. Nádrž má čtvercový půdorys s mírně okosenými rohy. Uprostřed je pylon ukončený vrcholovou vázou, dnes částečně nahrazenou betonovou replikou. Kašna je památkově chráněná od roku 1958.

Žulová nádrž čtvercového půdorysu zdobená po obvodu mělkými zrcadly a ve středu opatřená kanelovaným sloupkem s kruhovou mísou. V severovýchodním koutu náměstí v prostoru pod čp. 9. Z poloviny 19. století. Památkově chráněná.

Kamenná kašna na obdélném půdorysu s pramenem vody stojí nedaleko Zvonu setkávání a sochy sv. Jana Nepomuckého u malého parkoviště v Hojné Vodě. Jedna ze dvou zdejších kašen. Období jejího vzniku nezjištěno (dle cs.wikipedie.org. několik set let stará?).

Novogotická kašna na náměstí z 2. pol. 19. stol. (1897-1898). Stojí v jeho středu - kamenná trojboká ve tvaru architektonicky ztvárněného pylonu, na vrcholu s okřídleným andělem, přidržujícím liechtensteinský erb a s trojlistou nádrží. Postavena k 40. výročí vlády knížete Jana II. z Liechtensteina.

Žulová kašna s nádrží ve tvaru šestiúhelníku. Vysoký středový sloup je šestihranný na vrcholu s mísou či mušlí. Voda proudí tryskami ve tvaru lvích hlav. Postavena byla roku 1864, o čemž svědčí letopočet doplněný monogramem: „M. T.“ na stěně bazénku. Památkově chráněná od roku 1958.