Výsledky hledání míst

Pískovcová kašna je dílo tovačovského sochaře Mandlíka a pochází z r. 1694. Socha sv.Václava pochází z r. 1872. Voda k napájení kašny byla vedena z vodojemu na zámecké věži důmyslným dřevěným rozvodem.

Kašna se sochami Tančících sedláků z r. 1929 od Františka Barwiga. Postavičky sedláka a selky jsou oblečeny v typickém sudetoněmeckém kravařském kroji, což se stávalo v minulosti příčinou protestů. Dnes symbol města.

Kašna Tritónů z roku 1709. Autorem kašny je kamenický mistr Václav Render. Z jeho dílny pochází i sousoší, ale jeho autor není znám. Na náměstí Republiky v Olomouci přemístěna v roce 1880.

Kamenná kašna ze 17. stol. Má urbanistickou cenu jako doklad umístění. Jednoduchý architektonický výraz. Kašna situována uprostřed křižovatky silnic. Parapet členěný nárožními a středovými a lizénovými výstupky. Kašna zapsána v seznamu památek od r. 1963.

Kašna se sochou šlechtice a někdejšího majitele města Vratislava II. z Pernštejna postavena v roce 1871. Autorem sochy je Karel Dvořák. V roce 1902 sochu restauroval místní rodák, sochař Jan Štursa.

Pozdně renesanční kašna z r. 1595, původně hlavní zdroj vody města Hustopeče. Zdobena mořským bohem Tritonem, obtočeného delfíny, nesoucími na rameni džbán.

Kašny na vimperském náměstí jsou doloženy v 16. století. Dnešní kamenné bazény pocházejí z 18. století, sochy z 19. a 21. století.

Pro zásobování městečka vodou sloužila soustava sedmi kašen, napájených ze studní nad Hořicemi. V případě ohně bylo možné pustit do nich pro hašení vodu z rybníka na Hořickém potoce. V 18. století byla u jedné z nich postavena socha sv. Jana Nepomuckého.

Dvě kamenné kašny byly postaveny na místě dvou starších kašen z r. 1541. Horní pův. kašna byla dřevěná, r. 1715 nahrazena barokní kašnou s delfíny. Dolní kamenná kašna byla zničena za třicetileté války, v pol. 19. stol. nahrazena kopií horní kašny. Chráněné kulturní památky. R. 1994 zrestaurovány.

Zříceniny tvrze, založené asi Sezemou z Kašovic kol. r. 1340; po r. 1430 ves i s tvrzí připojena k velhartickému panství. R. 1565 již tvrz uváděna jako pustá. Dochovány zbytky obytné budovy se střílnami, prevéty a velkými sálovými okny v 2. patře

Někdejší farní kostel města Nová Plzeň byl budován od konce 13. do poloviny 16. století uprostřed rozlehlého náměstí. Od roku 1993 je katedrálou nového Plzeňského biskupství. Trojlodní pseudobasilika s nejvyšší kostelní věží v ČR.

Původně gotický kostel sv. Mikuláše byl založen spolu s městem České Budějovice ve 13. stol. Dnešní barokní podobu získal v 17. st., po velkém požáru, kdy byl vážně poškozen. Od r. 1748 slouží jako biskupská katedrála. Sluneční hodiny na jižní straně kostela jsou z r. 1850. Kostel je trojlodní.

Katolický dům byl postaven v l. 1910-1913 zdejšími českými katolíky. Budova nadále slouží spolku Katolická beseda a obyvatelům města jako kulturní centrum. V objektu jsou tři sály (velký slouží např. ke koncertům a divadelním představením), galerie či restaurace.

Průchod mezi středověkými domy, s délkou 51 m a šířkou v nejužší částí 66 cm. Je tvořena gotickým zdivem s okenními otvory a prampouchy. Ve tředověku byla používána pro přístup z náměstí na parkán hradebního systému. R. 2007 byla zapsána do České knihy rekordů jako nejužší ulice v České republice.

Křížový kámen završený obloukem má na obou stranách výrazný latinský kříž. Dle literatury má vpředu reliéf šipky, dnes nezřetelný. Nadzemní část má rozměry 83x58x20 cm. Stojí na místě, kde byl podle pověsti zabit davem kat, který nedokázal na nedalekém popravišti vykonat ortel nad svým bratrem.