Turistické cíle v okolí obce Malý Háj

Ražená štola z let 1978 - 79 převádí Škramnický a Černický potok do povodí Loupnice pod vrchem, na kterém se nacházejí skromné pozůstatky neznámého hrádku (Hausberg?). Spolu se sousední štolou Jezeří paradoxně přispěla odhalením komplikovaných geologických poměrů k záchraně zámku Jezeří.

Nepatrné náznaky terénních valů na ostrožně vybíhající do Bezručova údolí nad Chomutovem u Hrádečné. Bergrutsch je zastaralý pomístní název polohy. Z polohy lze usuzovat, že se jednalo o opevnění spjaté s důležitou dálkovou komunikací vedoucí z Chomutova přes Blatno do Saska.

Válcovitý sloup asi 3,5 m vysoký, kónicky se zužující a shora krytý čtyřhrannou deskou stával až do roku 1925 v místě dnešního domu čp. 217, proto byl rozebrán na tři kusy a zabudován jako patníky silnice. Náhodně nalezen, poté ho vedení města nechalo v roce 2006 vyzvednout a zrekonstruovat.

Zámek - sídlo OÚ. Komendu něm. rytířů ze 14. st přestavěl r. 1560 Jan z Vietmile na renesanční zámek. Po r. 1707 za Lichtenštejna část stržena a přestavěna barokně. Po r. 1791 chátral. R.1903 bylo zbořeno jedno křídlo a z druhého sneseno patro.

Černý rybník o rozloze 1,08 ha je součástí stejnojmenné přírodní rezervace vyhlášené r. 1993. Pochází z 19. století a původně sloužil k chovu ryb. Dodnes zde můžeme nalézt vzácné rostlinné a živočišné druhy.

Raně barokní zámek z poloviny 17. století, stojící na místě zbořeného středověkého hradu. Sochy a plastiky jsou od Jana Brokoffa, který míval na zámku svou sochařskou dílnu. Okolo zámku anglický park.

Převáděcí tunel, dlouhý 1 200 m (Dieterova štola), spojuje horní tok Novodomského potoka s údolím Chomutovky a slouží k odklonění přebytečné vody z horských rašelinišť.

Dřevařský (Plavební) rybník byl postaven pravděpodobně v 17. či 18. století v nadmořské výšce 770 m jako retenční nádrž pro plavení dřeva na Černickém potoce. Jeho vysoká hráz přehrazuje hluboké údolí.

Eduardova skála je žulový útvar tyčící se východně od kostela v Malém Háji, ale již v katastru Boleboře. Tvoří jej dvojslídá až biotitická kataklastická dvojslídá žula. Na vrcholu stojí triangulační sloup. Je odtud dobrý výhled na Krušné hory.

Stavba z roku 1735 nahradila starší budovu, která stála severně od farního kostela Archanděla Michaela. Současnou faru v letech 1769–73 doplnila kaple Bratrství, která na severu uzavřela nádvoří mezi ní a kostelem. Naposledy opravena v 90. letech 20. století.

Zaniklý hrad na česko-saské hranici nad vsí Český Jiřetín ochraňoval důležitou stezku z Čech do Saska a jeho posádka patrně i vybírala clo. Byl objeven teprve nedávno. Zachovaly se z něj pouze zemní relikty.

Terénní relikty hradu. O historii ani majitelích není nic známo, nálezy doložena existence ve 14. st. Dochován pahorek jádra s dvěma okruhy příkopů a valů. Hradní stavby byly z větší části dřevěné.