Turistické cíle v okolí obce Dobroměřice

Experimentální archeologický skanzen budovaný od r. 1981 jako součást výzkumného programu. Podle půdorysů odkrytých při archeologickém výzkumu byly postaveny různé typy staveb a zařízení z období 4. tis. př. n. l – 9. stol. n. l., za použití autentických materiálů, nástrojů a stavebních postupů.

Barokní budova bývalého špitálu na Žateckém předměstí je pozůstatkem sociálního zařízení města, fungujícího zde od roku 1437. Současný objekt z let 1692–98 dle projektu A. della Porty sloužil původnímu účelu do 19. století. Dnes hotel.

Tvrz uváděna r. 1408 jako majetek Vchyny z Bělušic. Později se stala součástí dvora, který vlastnil rod Charvátů z Barštejna, pánů z Bílé a opět Charvátů. Jako panské sídlo sloužila tvrz do 16. století. Od 17. stol. do r. 1925 ve vlastnictví Chotků.

Renesanční trojkřídlá tvrz, vzniklá přestavbou staršího objektu, připomínaného 1405. Renesanční přestavba za Hrušků z Března ve 2. pol. 16. stol. Po konfiskaci připojena k Postoloprtům, po devastaci za třicetileté války přestavěna na hospodářský objekt.

Zbytky někdejší tvrze obsahuje objekt ve východní části bývalého vrchnostenského dvora, zřízeného kolem roku 1712 P. I. Bayerem. Tomu dominuje sýpka na protilehlé straně dvora, která je spolu se sousedním kostelem nejvýraznějším objektem obce.

Dnes již zaniklý hrádek, který připomínají pouze nerovnosti terénu.

V r. 1637 Jan Karel Příchovský z Příchovic dal starou tvrz přestavět na barokní zámek.

Dvě místa upomínající na legendární záchranu přemyslovské dynastie před vymřením po meči: studánka proti údajnému Křesinovu statku, kde měla prát Božena; a staletý dub v údolí pod vsí.

Cihlová boží muka pocházejí z konce 18. nebo z 19. století. Postupem času zchátrala a hrozilo jejich zřícení, roku 2011 byla obnovena.

Barokní boží muka byla vytvořena roku 1746. Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR. Boží muka jsou vyrobena z pískovce - kulatý sloup stojící na podstavci nese kaplici s reliéfem Ukřižování a dalšími reliéfy.

Brník je holý, čedičový, skalnatý a výrazný vrch, tyčící se do výšky 471 m, součást CHKO České středohoří. Od sousedního Srdova jej dělí zalesněné sedlo. Vrchol nabízí nádherné výhledy. Chráněny jsou hlavně xerotermní společenstva teplomilných rostlin a živočichů

Zámek postaven r. 1805 hrabětem Josefem Leopoldem Debefem v klasicisním slohu. V roce 1891 se majiteli zámku Karel a Marie Kirchbergerovi, jejichž rodině zámek patřil až do roku 1945.