Turistické cíle v okolí obce Dobroměřice

Barokní hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice a Čtrnácti svatých pomocníků postaven v letech 1714–18 jako dík za odvrácení moru roku 1713. Dnes jeden z mála pozůstatků staré zástavby Velkého (Žateckého) předměstí.

Hřbitovní kostel na bývalém Pražském (Malém) předměstí Loun byl postaven v 15. století. Věž byla zvýšena 1612, kostel opraven po saském vpádu 1631. Důkladnou opravu provedl 1913 zdejší rodák Kamil Hilbert.

Kostel ve Vrbně byl původně gotický ze 13. století, roku 1480 byl opraven a v roce 1665 přestavěn - chrámová loď byla prodloužena a věž byla zvýšena o patro. Další přestavba se uskutečnila roku 1914. Kostel je jednolodní, s raně gotickým presbytářem a hranolovou věží s cibulovou bání

Velkolepý farní kostel v Postoloprtech postavil v místech někdejšího benediktinského kláštera v letech 1746–53 A. Altomonte mezi zámkem, náměstím a starším kostelem sv. Františka. Jeho obvodové zdi se zachovaly ve stodole děkanství.

Původně gotický kostel byl nově postaven v letech 1710–1713 a obnoven po požáru v letech 1802–1803. Z původní stavby zachována spodní část věže s klenbou z přelomu 13. a 14. století.

Kostel v Nehasicích pochází z přelomu III. a IV. čtvrtiny 14. století, do roku 1400 byla připojena hranolová věž s bedněným zvonovým patrem. Barokní úpravy roku 1677. Po roce 1945 zpustl, po roce 1990 opraven. Obklopen dosud funkčním hřbitovem.

Římskokatolický farní kostel Narození Panny Marie v Ročově je novogotická sakrální stavba z let 1876-1883.

Velký goticko-renesanční kostel postavený na místě staršího předchůdce uprostřed třebenického náměstí (zdejší děkanát doložen 1352). Věž 1551, vlastní kostel 1591–1601. Dochován s minimálními změnami.

Barokní kostel vystavěný na na troskách vyhořelé fary v letech 1736 až 1738 italským architektem Octaviem Broggiem. Ve 2. pol. 20. století se Vtelno stalo památkovou zónou, kde byly v lapidáriu uloženy zachráněné památky z Mostu a jeho okolí.

Novogotický kostel z let 1905-1907 nahradil původně románskou, goticky a barokně upravovanou svatyni. Při její demolici zanikly i gotické malby z let 1368-1369 a kazetový strop z konce 16. století. Zachovala se umělá terasa, na níž kostel stojí, ohradní zeď hřbitova a zvon Matěj z r. 1574.

Kostel založen jako gotický r. 1289 Jaroslavem Plichtou ze Žerotína, zásadně přestavěn pozdně barokně Václavem Štrayblem v letech 1847-1858, opravován byl v letech 1907, 1991-1992 a 1996, interiér pak ještě r. 2005. Kostel několikrát vykraden. Nyní filiální ve farnosti Slaný.

Původně románský kostel z první třetiny 13. století, později goticky zásadně rozšířený, další přestavba barokní, se zachovalými románskými prvky. Výrazné je střídání opukových kvádrů čedičovými na vrchu věže, sdružené okénko a jižní vstupní portál.