Turistické cíle v okolí obce Velká Černoc

nebo vyberte

Velká Černoc

Ústecký kraj,  Louny  (LN)
Nalezeno celkem 231 záznamů, 1 / 20 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 Baba
Bababerg
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Stebno
Vrch Baba je částečně zalesněný dominantní vrch nad východním okrajem vsi. Ve směru od vesnice je velice příkrý svah tvořený žulovými balvany. Z druhé strany na něj navazuje pastvina, která se zvedá pozvolna. Má nadmořskou výšku 406 m.
 Bílenec
482.0 m. n.m.
Wolsberg, Vlčí vrch
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Petrohrad
Existenci hradiště na Vlčí hoře u Bílence dokládá zbytek zemního valu a artefakty, získané při povrchových sběrech. Ty datují jeho existenci v období mladší doby kamenné až střední doby bronzové.
 bojiště u Rakovníka
350.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Rakovník
V lese nedaleko hájovny Na Kokrdech došlo pravděpodobně roku 1620 k vojenskému střetnutí stavovského vojska s císařskou armádou. Dokazují to relikty zemního opevnění dodnes patrné v lese. O bitvě i bojišti máme dosud málo informací.
 Boží kámen u Sosně
583.0 m. n.m.
příroda - megalit, menhir, zachovalý, není známo, Středočeský kraj
Významný krajinný prvek nedaleko obce Soseň. Žulový balvan je pozůstatkem povrchového zvětrávání místního žulového masivu (čistecko - jesenický).
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Jesenice
Boží muka stojící před muzeem v Jesenici sem byla přemístěna z městské části Červená strana. Jsou kamenná, na hranolovém soklu stojí kónický sloup s horním kapličkovým ukončením završeným kovovým křížkem. Na podstavci je málo čitelný letopočet 1808.
 bývalý kříž
sakrální památky - křížek, boží muka, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Stebno
Bývalý kříž v polích mezi kaštany je neznámého stáří. Zničen v poválečné době, zachován pouze hranolový sokl s nápisem IHS. Dne 31.8. 2019 zde byl instalován kříž z nedalekého místa U siláže.
 bývalý žulový lom
375.0 m. n.m.
voda - lom, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Stebno
Bývalý lom na žulu byl využíván do sedmdesátých let minulého století. Je tvořen dvěma spojenými vodními plochami a jednou samostatnou. Poté byl oblíbeným místem ke koupání a rybaření. Dnes je z něj čerpána voda pro potřeby místního zemědělce.
 celní kolo
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Jesenice
Jesenické celní kolo je kamenný kruhový monolit s vytesanými kříži po obou stranách, údajně pocházející ze 17. století, upozorňující na povinnost zaplacení poplatku za použití cesty. Jeho význam ale není s jistotou známý, mohlo by jít také o smírčí kámen postavený v místě, kde údajně býk zabil ženu.
 Chmelový maják
233.0 m. n.m.
Pivní maják v chrámu chmele a piva
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Žatec
Věž pojmenovaná jako Chmelový maják byla postavena v roce 2009. Má výšku čtyřicet metrů a podobu kvádru o rozměrech šest krát šest metrů. Na jejím vrcholu je vyhlídková plošina. Během cesty ve výtahu jsou promítány filmy. Prohlídku je nutné rezervovat předem.
 čtyřúhelníkové valy
350.0 m. n.m.
Kokrdov, Na Kokrdech, Hagenowna, Viereckschanzen
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Rakovník
Čtyřúhelníkové valy Kokrdov jsou pozůstatkem keltského sakrálního místa z doby laténské. Obdobu obětiště můžeme nalézt na více místech střední i západní Evropy. Původně mělo dvě stavební fáze a zemní zbytky využili ve středověku husité jako opevněný tábor.
 Dobříčany
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Liběšice
R. 1620 Kryštof Hrobčiký z Hrobčic původní tvrz přestavěl na renezanční zámek. Roku 1620 císařští vojáci zámek vyplenili a zapálili. R. 1623 koupil zámek František Clary de Riva. Jeho potomci nechali v druhé pol. 17. stol. zámek barokně přestavět.
 Dolánky
Rubín
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Dolánky
Dolánky je hradiště na vrchu Rubín, v nadmořské výšce 352 m. Archeologické nálezy dokládají osídlení od pravěku po raný středověk a někteří badatelé jej ztotožňují se Sámovým Vogastisburgem z Fredegarovy kroniky či s bájným Luckým knížectvím z 9. stol.