Turistické cíle v okolí obce Rašovice

nebo vyberte

Rašovice

Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT)
Nalezeno celkem 236 záznamů, 9 / 20 stran, vyhledáno za 0.25 sec
 kostel sv. Jakuba Většího
180.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Vetlá
Původně románský kostelík byl na přelomu 14. a 15. století výrazně přestavěn a zvětšen. Po třicetileté válce barokní úpravy. Výjimečný představitel václavské sakrální architektury ve venkovském prostředí.
 kostel sv. Jiří
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Liberecký kraj, Chlum
Kostel sv. Jiří poprvé uváděn v r. 1293. V l. 1739–1740 přestavěn barokně nákladem Jana hraběte Kounice. V r. 1863 byla k průčelí přistavěna pseudorománská věž, která nahradila zchátralou dřevěnou zvonici. V r. 2003 zde byly obnoveny bohoslužby.
 kostel sv. Jiří
219.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Liberecký kraj, Dobranov
Původně gotický kostel z roku 1379. Původně filiální kostel, později farní. Nyní opět filiální kostel a uzavřený. První přestavba r. 1579. Barokně přestavěn r. 1700 a pak přestavěn v r. 1760. V současnosti značně zchátralý s poškozenou omítkou a rozbitými okny.
 kostel sv. Jiří
243.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Malešov
Ruina původně románského kostela v dominantní poloze nad údolím Úštěckého potoka uprostřed veliké návsi kdysi bohaté zemědělské obce. Z původní stavby se zachovala zejména věž, ostatní části pocházejí z pozdějších stavebních etap.
 kostel sv. Justina
280.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Liberecký kraj, Stvolínky
Stavba nejisté datace i statutu. Nelze vyloučit raně středověký původ, první jistá zmínka 1607. Do 1785 označována důsledně jako kostel, od té doby hřbitovní kaple. Východní část zřejmě z konce 16. stol., po 1701 barokní přestavba. Po 1945 zpustla.
 kostel sv. Kateřiny
155.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Libotenice
Kostel z roku 1703, připisovaný Octaviánu Broggiovi, postavený mimo dnešní obec na nízké vyvýšenině nad levým břehem Labe. Po roce 1945 zchátral, v 90. letech 20. století obnoven.
 kostel sv. Kříže
250.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Česká Lípa
Kostel vznikl zřejmě na místě stavby z 80. let 14. století jako novostavba před rokem 1491. Vestavba kruchty 1608, nový strop nad lodí 1675. Během 19. století zchátral, 1896–7 oprava (J. Mocker). Obnova v 80. letech 20. století.
 kostel sv. Maří Magdaleny
270.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, nepřístupno, Liberecký kraj, Holany
Kostel z roku 1789 v severozápadním rohu náměstí. Jednolodní stavba orientovaná k severu, v ose hlavního (jižního) průčelí hranolová věž, po stranách presbytáře čtvercové kaple. Kolem bývalý hřbitov, ohrazený kamennou balustrádou. Východně barokní fara.
 kostel sv. Martina
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Ústecký kraj, Robeč
Dnes barokní kostel sv. Martina, připomínán na poč. 12. stol., farní r. 1145. Přestavěn raně barokně kolem r. 1650, v 18. stol. upraven a obnoven v r. 1880. Od. r. 2004 v soukromých rukou, postupně opravován. V sousedství hodnotná barokní fara.
 kostel sv. Matouše
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Křešice
Historie kostela sahá už před rok 1384, kdy jsou o něm dochovány písemné záznamy. V roce 1500 a 1666 proběhly rozsáhlé přestavby do barokní podoby.
 kostel sv. Mikuláše
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Liberecký kraj, Drchlava
Kostel připomínaný r. 1352, snad románského původu. Nově vystavěn r. 1585, barokně přestavěn r. 1717, opraven r. 1777. Empírová věž přistavěná r. 1854. Poslední mše zde proběhla v 50. letech 20. století.
 kostel sv. Mikuláše
347.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Třebušín
Kostel projektovaný snad O. Broggiem nahradil v letech 1710–24 původní svatyni ze 14. stol. Jednolodní kostel s bočními kaplemi, oratořemi a věží (horní část 1902) v ose západního průčelí. Od roku 1724 východně od závěru kaple sv. Jana Nepomuckého.