Turistické cíle v okolí obce Kryštofovy Hamry

Okolo roku 1581 nechal Linhart Steinbach ke staršímu renesančnímu křídlu přistavět novější budovu zámku ve stylu saské renesance s bohatě členěným věžovitým rizalitem nad vjezdem do dvora, zdi zdobila sgrafita. Renesanční podobu si zámek zachoval až do roku 1985, kdy ustoupil s celou vsí těžbě uhlí.

Dřevěná rozhledna opláštěná nerezovými šablonami má podobu krabičky zápalek se dvěma zasíťovanými okny. Celkem je 7,7 m vysoká. Vyhlídková plošina ve výši 5,5 m je dostupná po 20 schodech. Stavba vznikla v letech 2018-2019 v horní části lyžařského areálu Neklid nad Božím Darem.

Kamenný most přes potok Bystřici je doložen na počátku 16. století, první písemná zmínka o něm je z roku 1532. Za třicetileté války sehrál strategickou úlohu – k přechodu jej použila jak švédská, tak císařská vojska. Na konci 20. století byl téměř zničen, obnoven byl na počátku 21. století.

Původně patrová gotická budova – sídlo johanitských farářů – byla jednoduše upravena v 18. století a znovu po požáru v roce 1811. S památkově chráněnou budovou děkanství sousedí budova děkanské knihovny, jejíž součástí je kaple Růžencového bratrstva. S farním kostelem je budova propojeno chodbou.

Převáděcí tunel, dlouhý 1 200 m (Dieterova štola), spojuje horní tok Novodomského potoka s údolím Chomutovky a slouží k odklonění přebytečné vody z horských rašelinišť.

Transformátorová stanice u Střelnice byla vybudována v roce 1908. Převáděla napětí 3x 5000 V na 3x 220 V, vybavena byla měřicím panelem, vypínači a pojistkami. Sloužila do 50. let 20. století, kdy byla zrušena. Tato stanice je jediná z pěti kadaňských trafostanic tohoto druhu, která se dochovala.

Trať o rozchodu 750 mm byla postavena v letech 1894–1897. Provoz byl slavnostně zahájen 19. 7. 1897. Kromě osobní dopravy měla význam především doprava nákladů. Od roku 1899 byla zavedena doprava nákladních vozů rozchodu 1435 mm. Dnes slouží převážně turistům.

Dům vznikl ze dvou středověkých domů, v jeho jádře se dochovalo gotické zdivo. Byl renesančně přestavěn na poč. 17. stol. Současný vzhled získal při barokní přestavbě ve 2. pol. 18. stol., kdy vznikla uliční fasáda a vikýřový štít, snad od J. K. Kosche. Dvorní křídlo bylo přistavěno v 19. století.

Jednopatrový měšťanský dům, původně pozdně gotický, barokně přestavěný v 18. století. Barokní přestavbu provedl kadaňský architekt a stavitel J. K. Kosch v letech 1746 a 1756. Při přestavbě vznikla barokní uliční fasáda se štítem, bohatě zdobená štukem. Dům je památkově chráněný.

Nejstarší dochovaný vejprtský nesakrální objekt byl postaven roku 1787. Jedná se o velký barokně-klasicistní dům, zřejmě původně sídlo majitele některého zdejšího průmyslového podniku. Po roce 1945 zchátral, od roku 2006 probíhá postupná oprava.

Původně raně gotický dům ze 13. století. Zdivo z tohoto období se dochovalo ve sklepě domu. Barokně přestavěn podle návrhu J. K. Kosche. Z této doby je uliční průčelí s výrazným vikýřovým štítem a štukovou výzdobou. Autorem plastiky Nejsvětější Trojice v nice štítu je sochař K. Weitzmann.

Prvním známým majitelem šlechtického hradu založeného na přelomu 13. a 14. st. byl Vilém z Egerberka. Stavba je ukázkou hradu s dvoupalácovou dispozicí. Dnes jsou zachovány zbytky příkopů, valů, hradeb, brány, paláců a hospodářských budov.