Turistické cíle v okolí obce Třebel

Zámek postavený v 2. pol. 18. stol. Za Alfréda Windischgrätze uváděn jako zpustlý po rozsáhlém požáru. Alfréd ho nechal opravit a přejmenovat spolu s přilehlou obcí na Alfrédov.

Smírčí kříž z hrubozrného pískovce na místě, kde podle pověsti zabil Bavůrek ze Švamberka syna plzeňského měšťana Palečka.

Dvoupatrový lovecký zámek členitého půdorysu v pseudogotickém stylu s ozdobným balkonem, nárožními rizality a arkýři dal vystavět v 2. pol. 19. st. Jan Arnošt Berchem-Haimhauser pro občasné lovecké výpravy. Po r. 1945 patřil státu, poté lesní správě.

Původně gotická tvrz byla v 16.st.přestavěna na renesanční zámek. Vlastníkem byl předchůdce rodu Kryštofa Haranta-Bušek z Bezdružic. Poslední majitelé Löwensteinové zámek r.1868 předali rak.-uher. úřadům pro účely soudu a vězení.

Slovanské výšinné hradiště ze střední doby hradištní (8.–9. století), valy a příkop zachované zejména na jižní straně. Menší plocha na severozápadě byla zřejmě samostatně opevněná akropole. V lese pod hradištěm mohylové pohřebiště se 45 mohylami.

Zachovalá zděná rozhledna postavena v letech 1908-1909. Původně měla být o 9 m vyšší. Po opravě r. 1999 znovu zpřístupněna, rekonstruována r. 2014. Volně přístupná.

Zámek z gotického vodního hradu ze 13. st., ze kterého zůstaly zbytky válcové věže. Zahrnuje slohová období od středověku do 19. st. V období romantismu pseudogoticky přestavěn. Vlastnili jej páni z Boru, von Götzen a Löwensteinové (do r. 1945).

Renesanční kamenná boží muka u rozcestí silnic na Teplou a Vidžín severně nad městečkem. Prostý válcový sloup s výklenkovou hlavicí z místního kamene z roku 1586.

Pozdně renesanční boží muka nechali vystavět Sebastian Meixner s manželkou Marií, roz. Stadlerovou r. 1602. Později pravděpodobně povalena a znovu vztyčena. Zdobí je nezřetelné erby rodin Meixnerů a Stadlerů z Wolfersgrünu. Kolem železná ohrádka patrně z 19. století. Památkově chráněná od r. 1958.

Renesanční sloupová brána se znakem města z r. 1612. Původně šlo o portál jednoho z domů na náměstí.

Poprvé je zmíněno sídlo v Brodu nad Tichou s jistým Vítkem v roce 1243. Rytířský rod z Brodu držel Brod asi do r.1379, následně již s městečkem ho získává Anna z Volfštejna. Následuje několik dalších majitelů. R. 1431 asi zaniká spolu s městečkem při křížové výpravě, r.1437 pak připadá k panství Planá. Po tvrzi se dochovaly jen nepatrné zbytky na kostelním návrší.

Původní gotická tvrz rozšířena na zámek koncem 15. či zač. 16. stol. za potomků Bohuslava Bohuše z Otěšic. Otěšičtí vlastnili zámek od r. 1443 do r. 1591. Zbytky tvrze tvoří severozápadní část zámku. Dnes čtvercová budova krytá mansardovou střechou.