Turistické cíle v okolí obce Třebel

nebo vyberte

Třebel

Plzeňský kraj,  Tachov  (TC)
Nalezeno celkem 140 záznamů, 8 / 12 stran, vyhledáno za 0.74 sec
 Mostní brána
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Stříbro
Jediná dochovaná mostní věž v Čechách mimo Prahu pochází z poloviny 16. století. Její obranná hodnota byla v té době spíše symbolická. Bez zásadních úprav. Nad oběma portály průjezdu nápisy americké armády z roku 1945.
 Nové Sedliště
512.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Nové Sedliště
Pozdně barokní zámek, který si dal postavit v roce 1792 bohatý sklářský podnikatel František Koller. Po 2. světové válce užíván Státním statkem Tachov, nyní v soukromém vlastnictví a nepřístupný.
 Nový židovský hřbitov
520.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Chodová Planá
Nový židovský hřbitov v Chodové Plané založen r. 1890, dochováno asi 120 náhrobků. V r. 2025 převeden do majetku Federace židovských obcí ČR. Není památkově chráněn.
 nový židovský hřbitov
510.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, chátrající, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Tachov
V pořadí třetí židovský hřbitov v Tachově byl v zřízen v roce 1933, zdemolován byl po obsazení města nacisty. Je na něm hromadný hrob cca 600 vězňů, kteří zahynuli při transportu z koncentračního tábora Buchenwald (pomník z roku 1987). Rekonstruován roku 1986, obnoveno 7 náhrobků, dnes urnový háj.
 Očín
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Horní Kozolupy
První písemná zmínka o tvrzi je r. 1237, kdy ji vlastnili vladykové Přibyslav a Štěpán z Očína. Zmínky o pánech z Očína se vyskytují do konce 15. stol. V r. 1544 je tvrz je uváděna jako pustá.
 Ošelín
479.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zaniklý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Ošelín
Barokní jednopatrový zámek postavený v r. 1786 Františkem Jáchymem ze Širntyngu, který vznikl přestavbou původní tvrze doložené v r. 1497 za Jana Lejtolta z Ebrnic. Po r. 1925 začal zámeček sloužit pro školské účely. Později byl opuštěn a roku 2026 zbořen.
 Otročínské hradiště
444.0 m. n.m.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Otročín
Na hradišti nad Otročínským potokem západně od Stříbra, které bylo dříve považováno za pozůstatek středověkého hrádku, bylo archeology prokázáno pravěké osídlení z doby halštatské. Zachován pouze kamenný val přetínající ostrožnu.
 památník obětem pochodu smrti
645.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Pístov
Památník z r. 1965 připomíná tragickou smrt 66 vězňů různé národnosti, kteří zahynuli 25. 4. 1945 na pochodu smrti z Legenfeldu do koncentračního tábora Flossenbürg. S nimi byli pohřbeni dva angličtí letci sestřelení Němci u blízkého Dolního Kramolína. Památkově chráněno od r. 1990.
 Panská rozhledna
658.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Karlovarský kraj, Drmoul
Železná rozhledna (55 m, 650 m n. m.) byla postavena jako typizovaná věž mobilní společnosti Vodafone, sloužící zároveň jako rozhledna. Vyhlídková plošina je ve výšce 40 m. Rozhledna byla pro veřejnost otevřena 15. 11. 2008, s výjimkou zimního období je volně přístupná.
 Pernolec
490.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Pernolec
Barokní sýpka stojí na základech vodní tvrze, zmiňované r. 1414. V majetku pánů z Pernolce, Pehmů z Osova aj. Od konce 15. stol. nebyla trvale obývána a její majitelé se střídali. Poč. 18. stol. byla na jejím místě postavena sýpka. R. 2004 koupena rodinou Turnerů a zrekonstruována na obytné stavení.
 Planá
506.0 m. n.m.
zámek - původní hrad, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Planá
Původně gotický hrad z 13. století. Jako první známý držitel se ve 14. stol. připomíná Dobrohost z Plané. V 16. stol. hrad přestavěn na renesanční zámek, po r. 1665 pak v barokním duchu. Poslední majitelé Nostitzové po r. 1822 zámecký areál upravili empírově.
 pomník upálených Chodů
505.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Bor
Památník z roku 1959 připomíná upálení šesti členů Jednoty bratrské z Újezda u Domažlic: Jana Šimonovice, Jana a Mikuláše Nadrybů, Matěje Prokopa, Bartoloměje Schranovic a Jana Hrbka. Ty zde nechal popravit 6. 11. 1503 tehdejší majitel panství Kryštof Švamberk. Pomník postavila Obec baráčníků.