Turistické cíle v okolí obce Chodová Planá

Novogotický anglikánský kostel v Mar. Lázních byl postaven v letech 1878-1879. Tento typ stavby je u nás jedinečný. Po 2. světové válce zchátral. V letech 1993–1994 byl komplexně opraven včetně nového přístřešku před vchodem. Nyní je jeho majitelem město a je využíván jako koncertní a výstavní síň.

Dvoupatrový lovecký zámek členitého půdorysu v pseudogotickém stylu s ozdobným balkonem, nárožními rizality a arkýři dal vystavět v 2. pol. 19. st. Jan Arnošt Berchem-Haimhauser pro občasné lovecké výpravy. Po r. 1945 patřil státu, poté lesní správě.

Zachovalá zděná rozhledna postavena v letech 1908-1909. Původně měla být o 9 m vyšší. Po opravě r. 1999 znovu zpřístupněna, rekonstruována r. 2014. Volně přístupná.

R. 1374 získal Boreš z Oseka od Karla IV. povolení ke stavbě hradu na místě staré tvrze. Dokončen byl r. 1380. Po r. 1400 byl již pouze pronajímán jako léno. 1452 byl vypálen a rozbořen Chebskými jako odveta za přepadení vesnic. Nikdy nebyl obnoven.

Pozdně renesanční boží muka nechali vystavět Sebastian Meixner s manželkou Marií, roz. Stadlerovou r. 1602. Později pravděpodobně povalena a znovu vztyčena. Zdobí je nezřetelné erby rodin Meixnerů a Stadlerů z Wolfersgrünu. Kolem železná ohrádka patrně z 19. století. Památkově chráněná od r. 1958.

Pozdně gotická žulová boží muka z roku 1588 stojí na rozcestí při cestě do osady Světce. Kapličku má zdobenou slepými arkádami ve tvaru oslího oblouku, ukončenými rovnoramennými křížky, je na ní datace a iniciály B. F. / W. F. či M. F. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Torzo barokních kamenných božích muk, které dal zhotovit Řehoř Ridler r. 1679. Původně byla vysoká 4,3 metrů, na dochovaném soklu byl sloup s kaplicí završenou kamenným křížkem jetelového tvaru. V nikách kapličky byly následující obrázky: ukřižování, orant, Kristus u sloupu a sv. Veronika s rouškou.

Poprvé je zmíněno sídlo v Brodu nad Tichou s jistým Vítkem v roce 1243. Rytířský rod z Brodu držel Brod asi do r.1379, následně již s městečkem ho získává Anna z Volfštejna. Následuje několik dalších majitelů. R. 1431 asi zaniká spolu s městečkem při křížové výpravě, r.1437 pak připadá k panství Planá. Po tvrzi se dochovaly jen nepatrné zbytky na kostelním návrší.

Lovecký zámeček v bývalé osadě Nový Haimhausen postavený v letech 1875-1876 Janem Arnoštem Berchem-Heimhausenem k sezónním pobytům.

Původní gotická tvrz rozšířena na zámek koncem 15. či zač. 16. stol. za potomků Bohuslava Bohuše z Otěšic. Otěšičtí vlastnili zámek od r. 1443 do r. 1591. Zbytky tvrze tvoří severozápadní část zámku. Dnes čtvercová budova krytá mansardovou střechou.

Sporný objekt, není jisté, jestli jde o tvrz, nebo o pozůstatky z třicetileté války. Nedávno zde byly nalezeny střepy ze 14. století, což by dokazovalo, že skutečně jde o pozůstatky tvrze.

Zřícenina největšího z řady mlýnů, jež stály při Kosím potoce. Pocházel z druhé pol. 16. stol. Opuštěn posledním mlynářem v r. 1953. Zachovány zbytky hlavních budov a hradeb, náhon a odtokový kanál.