Turistické cíle v okolí obce Plešnice

Zámek postavený v 2. pol. 18. stol. Za Alfréda Windischgrätze uváděn jako zpustlý po rozsáhlém požáru. Alfréd ho nechal opravit a přejmenovat spolu s přilehlou obcí na Alfrédov.

Barokní palácová stavba v západní frontě plzeňského náměstí je nástupcem gotického domu, kde duchovní instituce sídlily od 14. století. Stavba s průčelím od Jakuba Augustona slouží od roku 1993 jako biskupská residence.

Sborový dům si původem americká církev metodistů postavila v Plzni podle projektu J. Blechy v letech 1926–7. Po roce 1948 zabrán, vrácen roku 1991 a následně důkladně opraven.

Původně gotická tvrz byla v 16.st.přestavěna na renesanční zámek. Vlastníkem byl předchůdce rodu Kryštofa Haranta-Bušek z Bezdružic. Poslední majitelé Löwensteinové zámek r.1868 předali rak.-uher. úřadům pro účely soudu a vězení.

Slovanské výšinné hradiště ze střední doby hradištní ( 8.–9. století), valy a příkop zachované zejména na jižní straně. Menší plocha na severozápadě byla zřejmě samostatně opevněná akropole,. V lese pod hradištěm mohylové pohřebiště se 45 mohylami.

Renesanční sloupová brána se znakem města z r. 1612. Původně šlo o portál jednoho z domů na náměstí.

Zřícenina hradu z 14. století. Od roku 1567 se uvádí jako pustý a nebyl již nikdy obnoven.

Zámek byl původně tvrzí z r. 1543. V roce 1657 tvrz vyhořela a zůstala pustá. V r. 1712 ji koupili Löwensteinové a přestavěli ji v pozdně renesančním stylu na zámek čtvercového půdorysu. Později prošel ještě rozsáhlou barokní přestavbou.

Barokní zámek, vystavěný kolem r. 1700 z původní tvrze kterou vlastnil v r. 1670 kladrubský klášter. V r. 1972 byl zámek opraven a rozšířen Josefem Erbenem v empírovém slohu. Nyní se v zámku nachází mateřská škola a kanceláře.

Gotická vodárenská věž, prvně zmiň. r. 1532, postavena „Jindřichem, rúrařem ze Starého města Pražského“. Přestavěna a zvýšena po r. 1822. Byla součástí opevnění Plzně, zejm. však zásobovala vodou (systém pump). Jako vodárna sloužila do r. 1913.

Příkré skalní stěny (defilé) vzniklé vodní erozí řeky Mže při zahlubování údolní soustavy během pleistocénu. Jedna z přírodních památek nacházející se dnes na území krajského města Plzně. Název Čertova kazatelna dostala od vzhledu skalních věžic.

Dům vznikl v letech 1606–9 pro pobyty císaře Rudolfa II. v Plzni scelením dvou starších objektů (arch. G. M. Filippi). Později spojen se sousední radnicí, upraven v 18. století. V I. patře zachován renesanční sál.