Turistické cíle v okolí obce Pohnání

Nevysoká dřevěná rozhledna na Babí hoře (zvaná též Babina) na jižním okraji Tábora vznikla na jaře 2015. Vyhlídková plošina ve výši 6 m umožňuje výhled pouze severním směrem, jinak mu brání okolní vzrostlé stromy. Volně přístupno.

Tvrz z počátku 16. století, která roku 1820 přišla o své hrázděné patro, byla zcela zničena novostavbou v 90. letech 20. století.

Brána je součástí táborského opevnění ze 30. let 15. st. Jde o obdélnou dvoupatrovou budovu s valbovou střechou. Do průjezdu vedl padací most, v patře jsou střílny pro menší palné zbraně. Dnes je zde expozice Život a práce ve středověké společnosti.

Nejstarší zpráva je z r. 1475. Tehdy byla v držení Mikuláše z Bedřichova. R. 1500 zemřel, tvrz zůstala pustá. 1528 byla připojena k Pacovu a později zanikla.

Dům postavený roku 1898 je první architektonickou realizací chýnovského rodáka Františka Bílka. Byl místem setkávání s duchovně spřízněnými osobnostmi např. J. Zeyerem, Zd. Braunerovou, O. Březinou. Od r. 1990 expozice Galerie hlavního města Prahy.

Zříceniny hradu založeného v 2. polovině 14. století. V 17. století vypálen. Zachovány věže, zbytky starého paláce a zřícenina nového paláce s bránou. Hrad je nešetrně zakonzervován.

Barokní zděná hranolová boží muka pochází ze začátku 18. století. Stavba završena zděnou stupňovitou stříškou. Ve vrcholu umístěn zlacený kovový kříž. Ve výklenku umístěna plastika hlavy Ježíše Krista. Zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1963.

Zděná pilířová boží muka stojí v dominantní poloze při staré cestě z Kahlovic do Oldřichova. Tvoří je nízký hranolový pilíř a hmotově shodná kaplice. V kaplici jsou mělké niky s novodobými obrázky, kryta je stanovou stříškou, zakončenou dvojitým kovovým křížem. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Barokní zděná boží muka byla postavena na přelomu 18.-19. století na místě zaniklé kaple sv. Rocha. Na hranolovém soklu je postavena vysoká kaplice s mělkými, půlkruhově zaklenutými nikami. Původně obsahovaly obrázky, dnes jsou v nich skleněné desky s texty o světci a historii božích muk a Lukavce.

Dnes již pouhé náznaky jednoduché tvrze, která sloužila jako útočiště Buchovským z Buchova. Nejslavnějším obdobím byly husitské války, kdy byl Jan Zbyněk z Buchova táborským hejtmanem a zemským správcem. V 2. pol. 15. st. tvrz zanikla.

Zámek pravděpodobně ze 17. stol., jehož dnešní podoba pochází z pozdně klasicistní úpravy provedené roku 1841. Po roce 1945 byl zámek zkonfiskován státem a v zámku zřízen Diagnostický ústav sociální péče.

Klasicistní zámek z l.1770–80 vybudoval na místě tvrze ze 13. století kardinál K. Migazzi. V 19. stol. upraven Janem Nádherným novorenesančně. Rod Nádherných zámek vlastnil do r. 1945, a znovu po r. 1997. Kolem zámku chráněný park o rozloze 22,5 ha.