Turistické cíle v okolí obce Nemyšl

Nevysoká dřevěná rozhledna na Babí hoře (zvaná též Babina) na jižním okraji Tábora vznikla na jaře 2015. Vyhlídková plošina ve výši 6 m umožňuje výhled pouze severním směrem, jinak mu brání okolní vzrostlé stromy. Volně přístupno.

Tvrz z počátku 16. století, která roku 1820 přišla o své hrázděné patro, byla zcela zničena novostavbou v 90. letech 20. století.

Brána je součástí táborského opevnění ze 30. let 15. st. Jde o obdélnou dvoupatrovou budovu s valbovou střechou. Do průjezdu vedl padací most, v patře jsou střílny pro menší palné zbraně. Dnes je zde expozice Život a práce ve středověké společnosti.

Zchátralá gotická tvrz přestavěná na hosp. stavení. Nevelká tvrz snad z 1. poloviny 15. století, r. 1623 zabavena Beztahovským z Říčan. Po připojení k Vrcholovým Janovicím ztrácí rezidenční funkci a až do dnes je využívána jako hospodářská budova.

Dům postavený roku 1898 je první architektonickou realizací chýnovského rodáka Františka Bílka. Byl místem setkávání s duchovně spřízněnými osobnostmi např. J. Zeyerem, Zd. Braunerovou, O. Březinou. Od r. 1990 expozice Galerie hlavního města Prahy.

Z písemných pramenů víme, že na hoře Blaníku stával hrad či vojenské opevnění. Záznamy máme z r. 1402, 1420, či 1518. Opevněná lokalita se klade nejčastěji na horu Malý Blaník či k Velkému Blaníku do míst původního hradiště. Bohužel dodnes se jednoznačně nepotvrdilo přesné místo.

Jednoduchý jednopatrový pozdně barokní zámek postavený r. 1775 Janem Karvínským z Karvíně na místě bývalé tvrze ze 14. století, zpustlé v 17. století. V 19. století přistavěno zadní obytné křídlo.

Zříceniny hradu založeného v 2. polovině 14. století. V 17. století vypálen. Zachovány věže, zbytky starého paláce a zřícenina nového paláce s bránou. Hrad je nešetrně zakonzervován.

Replika jeruzalémského Božího hrobu, vystavěna v letech 1685–88 hraběnkou Marií Františkou z Vrtby, provdanou z Heisensteinu. V roce 1784 kolem vznikl hřbitov. V l. 1851–52 opravena, stejně tak v 60. letech 20. století.

Pilířová boží muka s jednoduchou kapličkou a dvouramenným křížkem ve vrcholu vznikla v 1. polovině 19. století a stojí na katastrálním území Prčice, které je součástí dvojměstí Sedlec-Prčice. Nacházejí se na severovýchodním okraji města při rozcestí silnice a polní cesty.

Zděná pilířová boží muka stojí v dominantní poloze při staré cestě z Kahlovic do Oldřichova. Tvoří je nízký hranolový pilíř a hmotově shodná kaplice. V kaplici jsou mělké niky s novodobými obrázky, kryta je stanovou stříškou, zakončenou dvojitým kovovým křížem. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Dnes již pouhé náznaky jednoduché tvrze, která sloužila jako útočiště Buchovským z Buchova. Nejslavnějším obdobím byly husitské války, kdy byl Jan Zbyněk z Buchova táborským hejtmanem a zemským správcem. V 2. pol. 15. st. tvrz zanikla.