Turistické cíle v okolí obce Lom

Nevysoká dřevěná rozhledna na Babí hoře (zvaná též Babina) na jižním okraji Tábora vznikla na jaře 2015. Vyhlídková plošina ve výši 6 m umožňuje výhled pouze severním směrem, jinak mu brání okolní vzrostlé stromy. Volně přístupno.

Tvrz z počátku 16. století, která roku 1820 přišla o své hrázděné patro, byla zcela zničena novostavbou v 90. letech 20. století.

Součástí klášterního komplexu je barokní brána Markéta a brána u kostela sv. Františka Xaverského. Bránu Markéta doplňují tři barokní sochy. Brány jsou spolu klášterem a kostelem sv. Františka Xaverského zapsány do státního seznamu kulturních památek roku 1963.

Původně gotický hrad z poloviny 13.století, založený Přemyslem Otakarem II. V 16. století přestaven do dnešní podoby zachovalého renesančního zámku. v součastnosti slouží jako Muzeum keramiky.

Brána je součástí táborského opevnění ze 30. let 15. st. Jde o obdélnou dvoupatrovou budovu s valbovou střechou. Do průjezdu vedl padací most, v patře jsou střílny pro menší palné zbraně. Dnes je zde expozice Život a práce ve středověké společnosti.

Dům postavený roku 1898 je první architektonickou realizací chýnovského rodáka Františka Bílka. Byl místem setkávání s duchovně spřízněnými osobnostmi např. J. Zeyerem, Zd. Braunerovou, O. Březinou. Od r. 1990 expozice Galerie hlavního města Prahy.

Přírodní rezervace Borkovická blata je chráněné území, kde do r. 1980 probíhala těžba rašeliny. Nyní je přístupné po naučné stezce, dlouhé 5,5 km, která vede lesem převážně po povalových chodnících. Přírodní rezervace byla vyhlášena r. 1980 na rozloze 104 ha.

Zříceniny hradu založeného v 2. polovině 14. století. V 17. století vypálen. Zachovány věže, zbytky starého paláce a zřícenina nového paláce s bránou. Hrad je nešetrně zakonzervován.

Boží muka stojí mezi vesnicemi Křída a Staré Sedlo. Přesný rok vystavění není znám. Jedná se o zděný pilíř s drobnou stříškou a kaplicí na vrcholu. Na vrcholu kovový křížek. V uplynulých letech kompletně zrekonstruována a opravena. Malebná dominanta mezi Křídou a Starým Sedlem.

Žulová boží muka jsou pravděpodobně ze 17. století, mohou být ale i o století starší. V části literatury jsou přičítána rožmberské stavební huti. Pilířek má gotickou podobu, lucerna s mělkými nikami má tvarosloví renesančně-barokní, bez výrazných ozdobných prvků. Památkově chráněná od roku 1958.

Boží muka opatřena latinským nápisem. Datovaná rokem 1705. Zděná, hranolová boží muka. V horní části tři niky, kde bývaly umístěny svaté obrázky. Místo slouží k zastavení a modlitbě. Památka je evidována jako zachovalá a volně přístupná.

Trojhranná boží muka postavena kolem pol. 18. stol., členěna nárožními pilastry a mělkými segmentovými nikami. Postavena na trojúhelném půdorysu. Stojí na rozšířeném trojúhelném soklu. Na sokl navazuje mohutný dřík. Stavbu ukončuje oplechovaná jehlancová střecha. Zapsána do seznamu památek r. 1963.