Turistické cíle v okolí obce Lom

Románský kostel poprvé připomínán r. 1360, podle dochovaných románských fragmentů (cca 1250) pravděpodobně podstatně starší. Barokně přestavěn r. 1714. Za kostelem barokní hřbitovní kaple. Jednolodní kostel s hranolovou věží v čele, pravoúhlým presbytářem a obdélnou sakristií.

Kostel sv. Šimona a Judy ve Skalici je gotického původu z 13. či 14. stol., zcela přestavěný r. 1850 a r. 1870 doplněný o věž. Nyní kostel filiální ve farnosti Soběslav bez pravidelných bohoslužeb a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Významný raně gotický kostel ze závěru 13. století s žebrově klenutým presbyteriem. Nástěnné malby z 2. poloviny 14. století. Přístavba věže a zaklenutí lodi v 19. století.

Kostel sv. Václava v Dráchově je původně raně gotický z počátku 14. století. Zásadně byl upraven v renesanci, v r. 1751 byla přistavěna západní věž. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 je kulturní památkou s areálem hřbitova včetně ohradní zdi s branou.

Kostel sv. Václava v Plané nad Lužnicí je gotického původu z 14. Stol., přestavěn barokně r. 1666 a pozdně barokně r. 1796. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Bývalý špitální kostel, jedno z nejstarších jihočeských gotických dvojlodí.

Kostel Všech svatých v Sudoměřicích je raně gotického původu z počátku 14. století, do dnešní podoby byl přestavěn v letech 1826-1828. Filiální kostel ve farnosti Bechyně s pravidelnými bohoslužbami je od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Dnes vyhlídková věž a muzeum. Hrad založil r. 1270 Přemysl Otakar II. jako součást města Hradiště. Zničený Vítkovci ho Sezimové z Ústí nechali ve 14. století obnovit. V 15. století byl již jako Kotnov zapojen do hradeb nově vzniklého Tábora. Nárožní věž je nejstarší bateriovou věží u nás.

Zřícenina gotického hradu – symbolický památník mistra Jana Husa. Ten zde pobýval a kázal v letech 1412–1414 po nuceném odchodu z Prahy. Po požáru v r. 1438 hrad zpustl a sloužil jen jako zdroj stavebního materiálu.

Původně gotický dům čp. 5 zmiňován kolem roku 1440. Pojmenován podle významné táborské měšťanské rodiny Lichviců. Zásadně renesančně přestavěn po požáru roku 1532, v interiéru se dochovala gotická síň.

Tvrz postavená koncem 13. stol. Prvně zmiň. ve 14. stol., kdy byla majetkem vladyky Beneše. Sídlili zde význ. stoupenci husitství Jindřich a Petr Aksamit. V majetku Aksamitů do r. 1469, poté Sádlů z Vražného, od r. 1623 Kořenských z Terešova. V 2. pol. 18. stol. opravena. Dnes v soukr. vlastnictví.

Zaniklý hrad, dle archeol. nálezů z období 14. –15. stol. Nedaleká ves Lom patřila ve 14. stol. k panství hradu Příběnice, za husitské revoluce obsazena Táborem, poté zdejší hrádek zanikl.