Turistické cíle v okolí obce Lom

Na místě původního stavby z 13. století postaven počátkem 16. století dvojlodní kostel. Roku 1613 sklenuto dvojlodí a postavena věž. Kolem roku 1740 zřízen štít nad závěrem, který vytváří ilusi hlavního průčelí, a upraveny fasády i zařízení kostela.

V jádru románský kostel z počátku 13. století. Počátkem 14. století raně goticky přestavěn presbytář a v l. 1380-1385 kostel zásadně goticky přestavěn. Barokně upraven r. 1718 a ve druhé polovině 19. století prošel částečnou regotizací. Ve věži jsou dřevěné konstrukce z přelomu 14. a 15. století.

Původně gotický kostel postavený v Chotovinách kolem roku 1380 Rožmberky. Dochován především vítězný oblouk a sanktuář. Úpravy 1643, 1742 (postavena věž), 1781–86 za kardinála Migazziho (klenba).

Děkanský kostel vzniklý postupným vývojem od 13. do 16. století. Jeho součástí je městská věž.

Románský kostel poprvé připomínán r. 1360, podle dochovaných románských fragmentů (cca 1250) pravděpodobně podstatně starší. Barokně přestavěn r. 1714. Za kostelem barokní hřbitovní kaple. Jednolodní kostel s hranolovou věží v čele, pravoúhlým presbytářem a obdélnou sakristií.

Významný raně gotický kostel ze závěru 13. století s žebrově klenutým presbyteriem. Nástěnné malby z 2. poloviny 14. století. Přístavba věže a zaklenutí lodi v 19. století.

Bývalý špitální kostel, jedno z nejstarších jihočeských gotických dvojlodí.

Dnes vyhlídková věž a muzeum. Hrad založil r. 1270 Přemysl Otakar II. jako součást města Hradiště. Zničený Vítkovci ho Sezimové z Ústí nechali ve 14. století obnovit. V 15. století byl již jako Kotnov zapojen do hradeb nově vzniklého Tábora. Nárožní věž je nejstarší bateriovou věží u nás.

Zřícenina gotického hradu – symbolický památník mistra Jana Husa. Ten zde pobýval a kázal v letech 1412–1414 po nuceném odchodu z Prahy. Po požáru v r. 1438 hrad zpustl a sloužil jen jako zdroj stavebního materiálu.

Původně gotický dům čp. 5 zmiňován kolem roku 1440. Pojmenován podle významné táborské měšťanské rodiny Lichviců. Zásadně renesančně přestavěn po požáru roku 1532, v interiéru se dochovala gotická síň.

Tvrz postavená koncem 13. stol. Prvně zmiň. ve 14. stol., kdy byla majetkem vladyky Beneše. Sídlili zde význ. stoupenci husitství Jindřich a Petr Aksamit. V majetku Aksamitů do r. 1469, poté Sádlů z Vražného, od r. 1623 Kořenských z Terešova. V 2. pol. 18. stol. opravena. Dnes v soukr. vlastnictví.

Zaniklý hrad, dle archeol. nálezů z období 14. –15. stol. Nedaleká ves Lom patřila ve 14. stol. k panství hradu Příběnice, za husitské revoluce obsazena Táborem, poté zdejší hrádek zanikl.