Turistické cíle v okolí obce Zbytiny

Dřevěná rozhledna ve výšce 1362 m n.m. byla na vrcholu Boubína dokončena koncem roku 2004. V červenci 2025 pro zchátralost uzavřena a určena k demolici.

R.1858 vyčleněno 120 ha lesa k ochraně, r.1933 vyhlášené za SPR. R.1958 rozšířena na současných 666,6 ha. Nejstarší stromy jsou staré i více jak 400 let. Od r.1979 vede kolem pralesa naučná stezka. Prales ukazuje původní podobu šumavských lesů.

Dům postavil v r.1573 rychtář Jiřík Bozkovský z Bozkovic z části na místě zaniklého hradu. V r.1832 a 1868 přestavován a opravován. Renes. dům s rizalitem se psaníčkovými sgrafity tvoří východní část jižní fronty Velkého náměstí. Kulturní památka.

První zmínka o tvzi je z r. 1468 a prvním známým majitelem byl Albert z Budkova. R. 1468 byla vypálena německými křižáky a 1483 obnovena. V 17. st. sloužila jako sýpka.Jednopatrová budova má podsklepení, klenuté přízemí, vstupní gotický portálek.

Obecní chlebová pec vznikla v Lenoře v I. polovině 19. století. Svému účelu sloužila ještě několik let po II. světové válce. Roku 1998 byla opravena, užívá se k veřejnému pečení každou poslední sobotu v letních měsících.

Dřevěné domy alpského stylu, roubené nebo poloroubené, s podkrovní světnicí, v průčelí nejméně 3 okenní osy, vyřezávanou pavlačí v předsazeném štítě a sedlovou střechou. V jednom je Volarské muzeum. Zachováno čtrnáct domů.

Nejstarší písemná zpráva o vsi pochází z r. 1348, kdy byl jejím majitelem Štěpán z Drslavic. Na konci 15. století koupili Drslavice Boubínští z Újezda. Za Viléma z Rožmberka došlo k přestavbě tvrze v renesanční zámek.

Řadový patrový dům v jihozápadní části husineckého náměstí zřejmě renesančního původu získal roku 1937 malovanou fasádu od místního malíře Josefa Krejsy (1896–1941), která se nese ve výrazném vlasteneckém duchu, propojující dějinné postavy od Václava IV. po legionáře.

Dům čp. 61 se znamením jelena patří k několika málo dochovaným barokním domům ve Vimperku. Dnešní podoba pochází ze 17. a 18. století, důkladná oprava proběhla roku 2005.

Dělostřelecká předsunutá bašta v podobě mohutné válcové věže obehnané podkovovitou hradbou z r. 1479 jako kompenzace nepříznivé polohy hradu po spojení hradu s městem v jeden opevněný celek po r. 1479. V 18. a 19. st. byla obehnána zástavbou chalup.

Nepatrné pozůstatky strážního hrádku na skalnatém vrcholu ve formě obytné věže chráněné na sucho skládanou hradbou při severní straně. Jako ochrana Zlaté stezky založen snad již koncem 13. století, roku 1581 se uvádí již jen les.

Terénní relikty středověkého sídla, využívající asi staršího opevnění staršího hradiště, o němž neexistují žádné hist. zprávy. Dochován dvojitý val hradiště s mezilehlým příkopem a na konci ostrožny vyvýšenina po tvrzi s pozůstatky terénních úprav.