Turistické cíle v okolí obce Křišťanov

Rekonstrukce bývlého přemyslovského hradiště ranného středověku 10. - 13. století na vrchu sv. Ján v památkové zóně v Netolicích. První zmínka o netolickém hradě pochází z Kosmovy kroniky v roce 981.

Dřevěná rozhledna ve výšce 1362 m n.m. byla na vrcholu Boubína dokončena koncem roku 2004. V červenci 2025 pro zchátralost uzavřena a určena k demolici.

R.1858 vyčleněno 120 ha lesa k ochraně, r.1933 vyhlášené za SPR. R.1958 rozšířena na současných 666,6 ha. Nejstarší stromy jsou staré i více jak 400 let. Od r.1979 vede kolem pralesa naučná stezka. Prales ukazuje původní podobu šumavských lesů.

Drobná zděná omítaná boží muka ve svahu u rozcestí nedaleko vsi. Z jaké doby pochází, nezjištěno; opravena v roce 2003. Hranolová na kamenném soklu, v horní zúžené části je kaplice s nikami na všech čtyřech stranách; v nikách (kromě zadní) malované obrázky; krytá valbovou stříškou s prejzy.

Boží muka u odbočky z Gregorovy ulice na místní komunikaci - u domu čp. 402. Pochází z 18. století. Zděná omítaná hranolová stavba se dvěma profilovanými římsami, mezi nimiž jsou na všech čtyřech stranách niky s malbami a nápisy na plechu. Krytá jehlancovou stříškou s prejzy a kamenným křížkem.

Boží muka stojí na rozcestí v mírném svahu na východním konci obce. Hranolová boží muka, umístěná na velké čtvercové podestě. V horní třetině jsou členěná profilovanou římsou, na které je umístěna kaplice; kaplice má na všech stranách niky s malovanými svatými obrázky. Krytá je stanovou stříškou.

Dům postavil v r.1573 rychtář Jiřík Bozkovský z Bozkovic z části na místě zaniklého hradu. V r.1832 a 1868 přestavován a opravován. Renes. dům s rizalitem se psaníčkovými sgrafity tvoří východní část jižní fronty Velkého náměstí. Kulturní památka.

Klášterní městečko Chvalšiny vysazené roku 1293 v místech starší osady, po které dostalo jméno, si dodnes přes četné požáry a devastaci po roce 1945 zachovalo řadu domů gotického původu a především původní půdorys a hmotové uspořádání.

Dřevěné domy alpského stylu, roubené nebo poloroubené, s podkrovní světnicí, v průčelí nejméně 3 okenní osy, vyřezávanou pavlačí v předsazeném štítě a sedlovou střechou. V jednom je Volarské muzeum. Zachováno čtrnáct domů.

Nejstarší písemná zpráva o vsi pochází z r. 1348, kdy byl jejím majitelem Štěpán z Drslavic. Na konci 15. století koupili Drslavice Boubínští z Újezda. Za Viléma z Rožmberka došlo k přestavbě tvrze v renesanční zámek.

Fara stojí na západní straně náměstí u kostela sv. Jakuba. Původně renes. objekt s barokními, klasicistními a pozdějšími úpravami. Obdélná patrová budova se strmou sedlovou střechou; v přízemí vlevo vjezd do dvora, vchod do fary a mezi nimi dvě okna s mřížemi. Je jednou z nejstarších budov městyse.

Terénní zbytky strážního hradu. Prameny o hradu mlčí, podle archeologických nálezů byl založen snad panovníkem ve 13. století. Hrádek na vrcholu skalnatého hřebene kontroloval horní tok Vltavy a přilehlou zemskou hranici. Dnes zarostlý, bez zbytku zdiva.