Turistické cíle v okolí obce Křišťanov

Rekonstrukce bývlého přemyslovského hradiště ranného středověku 10. - 13. století na vrchu sv. Ján v památkové zóně v Netolicích. První zmínka o netolickém hradě pochází z Kosmovy kroniky v roce 981.

Dřevěná rozhledna ve výšce 1362 m n.m. byla na vrcholu Boubína dokončena koncem roku 2004. V červenci 2025 pro zchátralost uzavřena a určena k demolici.

R.1858 vyčleněno 120 ha lesa k ochraně, r.1933 vyhlášené za SPR. R.1958 rozšířena na současných 666,6 ha. Nejstarší stromy jsou staré i více jak 400 let. Od r.1979 vede kolem pralesa naučná stezka. Prales ukazuje původní podobu šumavských lesů.

Dům postavil v r.1573 rychtář Jiřík Bozkovský z Bozkovic z části na místě zaniklého hradu. V r.1832 a 1868 přestavován a opravován. Renes. dům s rizalitem se psaníčkovými sgrafity tvoří východní část jižní fronty Velkého náměstí. Kulturní památka.

Klášterní městečko Chvalšiny vysazené roku 1293 v místech starší osady, po které dostalo jméno, si dodnes přes četné požáry a devastaci po roce 1945 zachovalo řadu domů gotického původu a především původní půdorys a hmotové uspořádání.

Dřevěné domy alpského stylu, roubené nebo poloroubené, s podkrovní světnicí, v průčelí nejméně 3 okenní osy, vyřezávanou pavlačí v předsazeném štítě a sedlovou střechou. V jednom je Volarské muzeum. Zachováno čtrnáct domů.

Nejstarší písemná zpráva o vsi pochází z r. 1348, kdy byl jejím majitelem Štěpán z Drslavic. Na konci 15. století koupili Drslavice Boubínští z Újezda. Za Viléma z Rožmberka došlo k přestavbě tvrze v renesanční zámek.

Terénní zbytky strážního hradu. Prameny o hradu mlčí, podle archeologických nálezů byl založen snad panovníkem ve 13. století. Hrádek na vrcholu skalnatého hřebene kontroloval horní tok Vltavy a přilehlou zemskou hranici. Dnes zarostlý, bez zbytku zdiva.

Nepatrné pozůstatky strážního hrádku na skalnatém vrcholu ve formě obytné věže chráněné na sucho skládanou hradbou při severní straně. Jako ochrana Zlaté stezky založen snad již koncem 13. století, roku 1581 se uvádí již jen les.

Terénní relikty středověkého sídla, využívající asi staršího opevnění staršího hradiště, o němž neexistují žádné hist. zprávy. Dochován dvojitý val hradiště s mezilehlým příkopem a na konci ostrožny vyvýšenina po tvrzi s pozůstatky terénních úprav.

Terénní relikty tvrze, založené asi majitelem poloviny Husince Pavlem z Vimperka po r. 1356 a zaniklé někdy v průběhu 15. st. Dochována část mohutného valu předhradí a náznak základů obytné věže; snad odtud pochází i portál v č.p. 11 ve Dvorech.

Raně středověké slovanské hradiště, jedno z nejstarších v jižních Čechách z 2. pol. 8. stol.-1. pol. 9. stol. Trojdílné (akropole a dvě na sebe navazující předhradí), opevněné valy (nejmohutnější u akropole, dnes ještě 2-2,5 m vysoké). Pravděpodobně zaniklo požárem podle natavených kamenů v hradbě.