Turistické cíle v okolí obce Kostelní Radouň

Terénní zbytky tvrziště doloženého r. 1570. Zachovaly se jen val a příkop, které chránily tvrz od severu, kde stávala věž. Město dalo tvrziště osázet stromy a tak byly zachráněny stopy někdejšího opevnění. Tvrz zanikla za husitským válek, kdy byla pobořena. Dodnes se místu říká Hrad.

Na místě zámku stála tvrz uváděná r.1355, v 15. století hrad, přestavěn renesančně v polovině 16. století, v 17. století rozšířen Voračickými. Dnes slouží budova jako základní škola.

Zděná boží muka, jejichž vznik v druhé polovině 17. století je dáván do souvislostí s rekatolizací, která na zdejším panství tehdy probíhala. Jako materiál je použita kombinace lomového kamene a cihel, jsou omítnuta a nabílena. Jejich poslední větší rekonstrukce proběhla v roce 2007.

Mohutná, asi 6 metrů vysoká zděná barokní boží muka na umělém pahorku. Jejich stáří není doloženo, pochází snad z druhé poloviny 17. století či počátku 18. století. Památkově chráněna od roku 1958, pro svou krajinotvornou hodnotu byla v roce 2016 neúspěšně navržena na národní kulturní památku.

Kamenná boží muka se skládají z různě starých částí. Mladší toskánský sloupek bez krycí desky je barokní ze 17. století. Kaplice má znaky pozdně gotického tvarosloví a je datována do poloviny 16. století. Na vrcholu je kovový křížek, v mělkých nikách obrázky světců. Památkově chráněna od roku 1958.

Dvojice kamenných božích muk, přenesených ke kostelu z míst, kde jim hrozilo zničení při plánovaných stavbách. Boží muka z druhé poloviny 18. století (dle datace na podstavci z roku 1770) byla přestěhována v roce 1980 a druhá, z první poloviny 18. století, v roce 1981. Oboje jsou památkově chráněná.

Pozdně gotická žulová boží muka z doby kolem roku 1500.

Gotická tvrz Doudlebských z Doudleb přestavěná v pol. 18. st. na čtyřkřídlý, jednopatrový barokní zámek s věžovitým rizalitem (upravený pozůstatek někdejší věže?) uprostřed jižního průčelí. Zadní trakt je dvoupatrový. Od r. 1954 domov seniorů.

Dochovaná budova bývalé tvrze zřejmě postavené v průběhu 15. století. V 2. polovině 17. století opuštěná, později přestavěna nejdříve na sýpku a pak na obytný dům. Jednopatrové stavení se střílnami v patře.

Vrchol s balvany a opuštěným lomem na mrákotínskou žulu. Dříve zde stála zeměměřičská věž využívaná i jako rozhledna.

Renesanční zámeček stojící na místě původní tvrze, později novogoticky upraven. Dnešní vzhled dala zámku novorenesanční přestavba v letech 1903 - 1912.

Původně pozdně středověká tvrz, přestavěná v pol. 17. století či nejpozději ve 2. pol. 18. stol. v barokní zámek, po r. 1810 přestavěn klasicistně, na břehu Zámeckého rybníku na okraji nejzápadnější moravské obce. Dvojkřídlá patrová budova s nárožní věžicí a mansardovou střechou. Soukromý majetek.