Turistické cíle v okolí obce Kostelní Radouň

Pomník básníka a řádového katolického kněze Boleslava Jablonského (Karla Eugena Tupého), rodáka z Kardašovy Řečice, je kvalitním dílem sochaře Josefa Strachovského z r. 1886. Od r. 1958 je chráněn jako kulturní památka.

Původně tvrz ze 14. století, koncem 16. století za Vrchotických z Loutkova přestavěna na renesanční zámek. Od roku 1638 v majetku jindřichohradeckých jezuitů, kteří jej přestavěli barokně. V 19. století pseudogotické úpravy. Dnes škola.

Kamenný klenutý můstek, tzv. "Římský most", vede přes potok Řečičku u Malíkovského rybníka. Od r. 1958 patří mezi chráněné nemovité kulturní památky ČR.

Rozhledna se dvěma schodišti na stejnojmenném kopci v nadmořské výšce 551,5 m. Vyhlídkovou terasu naleznete ve 24 m. Trojboká rozhledna je postavena na principu trigonometrických bodů.

Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty v Horní Pěně je barokním dílem z roku 1720. Dokládá práci dobré řemeslné úrovně neznámého sochaře a původně sloužil lidové zbožnosti. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.

V rohu ohrazení hřbitova v Kostelní Radouni stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého, kterou r. 1771 pořídil místní farář Šebestián Václav Želivský. Od r. 1958 je chráněna jako kulturní památka.

Synagoga z prvé poloviny 19. století, bohoslužby zde konaly jen do 1. světové války. V roce 1936 byla upravena na sokolovnu, dnes je v soukromých rukou a slouží k bydlení.

Synagoga v J. Hradci byla původně vystavěna ze dřeva, na počátku 19. století byla vyzděna v barokním slohu. Sloužila až do počátku II. světové války. Dnes je modlitebnou Církve československé husitské.

Na místě tvrze z roku 1359 byl později vystavěn zámek. Tvrz a okolní panství často měnila majitele. Přestavbu provedl v roce 1767 Jiří Vavřinec z Escherichu.

Dnes již zřícenina pravděpodobně loveckého zámečku, který byl postaven v 16. stol. Po zapálení bleskem roku 1860 již nebyl obnoven a chátrá.

Zámek, založený patrně počátkem 19. století. Využíván k administrativním a obytným účelům a jako příležitostné sídlo vrchnosti. Patrová obdélná budova, krytá mansardovou střechou.

Terénní zbytky západní višněvické tvrze, založené asi ve 13. st. a r. 1379 uváděné jako příslušenství Choustníka, r. 1597 se uvádí již jen les. Nevýrazné tvrziště o rozměrech asi 19x18 m s dosud 4–8 m širokými ale mělkými příkopy.