Turistické cíle v okolí obce Bošilec

Hradiště z pozdní doby bronzové podkovovitého tvaru nad levým břehem Vltavy u Hluboké nad Vltavou. Hradiště patří do soustavy tří hradišť mezi Hlubokou a Týnem nad Vltavou (Litoradlice a Hradec u Dobřejovic). Sporadické nálezy na hradišti. Zachovány terénní náznaky, zvláště mohutné valy a příkopy.

Terénní zbytky tvrziště doloženého r. 1570. Zachovaly se jen val a příkop, které chránily tvrz od severu, kde stávala věž. Město dalo tvrziště osázet stromy a tak byly zachráněny stopy někdejšího opevnění. Tvrz zanikla za husitským válek, kdy byla pobořena. Dodnes se místu říká Hrad.

Kamenný most císařské silnice přes Bukovský potok severně od Bošilce je od r. 2020 chráněn jako kulturní památka. Byl postaven v letech 1753-1755 během stavby císařské silnice. Až do r. 1992 po něm vedla hlavní silnice, která byla přeložena asi o 100 m na jihovýchod.

Přírodní rezervace Borkovická blata je chráněné území, kde do r. 1980 probíhala těžba rašeliny. Nyní je přístupné po naučné stezce, dlouhé 5,5 km, která vede lesem převážně po povalových chodnících. Přírodní rezervace byla vyhlášena r. 1980 na rozloze 104 ha.

Zděná omítnutá sloupková stavba, jež stojí na rozcestí. Sestává se ze 3 částí: patky (soklu), jen mírně zúžené nejdelší střední části (dříku) a nejširší vrcholové části (hlavice) s obdélnými nikami na všech stranách s malbami světců. Krytá stanovou stříškou s taškami a s vysokým kovaným křížkem.

Pozdně gotická žulová boží muka, přičítaná rožmberské stavební huti. Pilířek s okosenými hranami je tvořen dvěma částmi s půdorysem téměř pravidelného osmiúhelníku, je postavený na přitesaném rostlém kameni. Masivní kaplice je bez výrazných ozdobných prvků. Boží muka památkově chráněná od roku 1958.

Hranolová boží muka z konce 18. století. Rozdělena profilovanými římsami na tři části. Ve střední části v průčelí s větší nikou, na bocích a v zadní části mělkými nikami; v současné době jsou prázdné. Jsou kryta stanovou stříškou s taškami esovkami a vrcholící dvojitým železným kovaným křížem.

Barokní kamenná sloupková boží muka s vrcholovou čtyřbokou výklenkovou kapličkou s křížkem. Datována do roku 1738. Památkově chráněná.

Mohutná, asi 6 metrů vysoká zděná barokní boží muka na umělém pahorku. Jejich stáří není doloženo, pochází snad z druhé poloviny 17. století či počátku 18. století. Památkově chráněna od roku 1958, pro svou krajinotvornou hodnotu byla v roce 2016 neúspěšně navržena na národní kulturní památku.

Žulová boží muka jsou pravděpodobně ze 17. století, mohou být ale i o století starší. V části literatury jsou přičítána rožmberské stavební huti. Pilířek má gotickou podobu, lucerna s mělkými nikami má tvarosloví renesančně-barokní, bez výrazných ozdobných prvků. Památkově chráněná od roku 1958.

Panský rezidenční dvůr z 1. pol. 16. st. založený zřejmě vladyky z Býšova, r. 1672 koupen Schwarzenberky a užíván ještě r. 1751. Dochována obytná budova, později upravená na sýpku, a renesanční zahrada s bosovanou branou a zdí s nárožními věžičkami.

Ostrůvek v rybníce s terénními zbytky starší branovické tvrze, založené zřejmě na poč. 14. st. a po r. 1500 nahrazené sídlem v sousedním panském dvoře. Předpokládaná existence jediné věžovité stavby, z níž se na tvrzišti dochovaly malé zbytky zdiva.