Turistické cíle v okolí obce Stará Libavá

První zmínka o Bělé pochází z r. 1364, kdy se uvádí jako Zeyffersdorf. Po 2. světové válce bylo většinové německé obyvatelstvo vysídleno a nahrazeno nově příchozími. V r. 1951 došlo k zániku obce jejím začleněním do vojenského újezdu Libavá. Dodnes se na místě zachovaly zbytky budov.

Nepřístupný zámek. Původní hájovna byla v baroku či až ve 2. polovině 19. stol. přestavěna na zámek. Budovu znehodnotila socialistická adaptace. Dnes zámek využívá armáda.

Vodní mlýn přestavěný ve stylový penzion s restaurací v údolí řeky Moravice. První písemná zmínka z r. 1640 v urbáři vikštejnského panství. Na přelomu 19. a 20. stol. rodinou Franzlů modernizován a doplněn o Francisovu turbínu. Ve 2. pol. 20. stol. zchátral. Zachován funkční 700 m dlouhý náhon.

Zámek postaven v 17. stol. olomouckými kartuziány. V r. 1826 se stal majetkem hraběte Filipa Ludvíka Saint Genois. V 19. stol. sídlem lesní správy. Opravován byl v r. 1908 a v 80. letech 20. stol. Dnes je zámek majetkem obce a sídlem obecního úřadu.

Zaniklé tvrziště na okraji terénní hrany nad Domašovem nad Bystřicí

Dvoupatrový most. První patro překonává potok a po jeho mostovce vede silnice, která je přemostěna druhým patrem se železniční tratí.

Expozice času je muzeum a výstava v bývalém městském domě z poč. 16.stol., který sloužil jako hospoda, věznice, mučírna, pálenice, ale i jako kulturní středisko. Navazuje na zaniklé muzeum hodin, významné sbírky z ČR.

Objekt bývalé barokní fary z let 1733–34, vystavěné M. Schwarzem jižně vedle farního kostela. Patrová tříosá stavba s vysokou valbovou střechou pokrytou břidlicí.

Pevnost šestiúhelníkového půdorysu jako byla součástí opevnění Olomouce. Vystavěna v letech 1871 - 1876 podle projektu kapitána Karla rytíře von Peche.

Téměř 30 m vysoká kovová rozhledna byla na vrchu Kopřivná postavena v letech 2020-2021 a je volně přístupná. Pojmenována byla po budišovském rodákovi Fr. I. C. Halaškovi (1780-1847), piaristickém knězi, pedagogu, významném přírodovědci a především astronomovi.

Hrad vybudovaný po roce 1340 olomouckým biskupem Janem Volkem. Roku 1426 byl hrad obležen, dobyt a zbořen. Zbytky hradu se později nazývaly "Pustý zámek".

Terénní náznaky hrádku z konce 13. století založeného rodem Hrutovců (později pánů ze Sovince). Přímé písemné zprávy o hradu nejsou dochovány. Po založení hradu Sovinec ztratil Mutkov svou základní funkci manského sídla a pravděpodobně ještě ve 14. století zanikl.