Turistické cíle v okolí obce Velešovice

Výrazně pozměněný lovecký zámek vybudovaný Liechtensteiny v l. 1806 - 1809 stojí v areálu bývalých Adamovských strojíren. Stavbu provedl zednický mistr Czeschka z Brna podle návrhu architekta Josefa Hardtmutha. U zámku byl park a obora s kolonádou.

Kamenná rozhledna (496 m. n. m.) postavena r. 1887 členy Rakouského turist. klubu na místě starého dřevěného pavilonu. Jméno dle cís. rady A. Suchánka. Pošk. za 2. svět. války, oprav. r. 1963 (umístěn televizní vysílač). V l. 2008-2009 nově opravená.

Původně gotická tvrz, poprvé výslovně připomínaná r. 1447. Její počátky můžeme pravděpodobně klást do 1. pol. 14. století, neboť v r. 1349 se Archlebov již nazýval městečkem. Roku 1460 je připomínáno již jen tvrziště; tvrz stávala v místech dnešního kostela sv. Šebestiána a Rocha. Zcela zanikla.

Drobné zbytky hradu jehož jméno a historie nejsou dodnes jasné. Vznikl pravděpodobně v době kolonizace kolem řeky Svitavy.

Pramen je u frekventované silnice z Brněnských Ivanovic do centra Brna, mezi průmyslovou zástavbou v Kaštanové ulici. Malý koutek je vyhledávaným zdrojem vody i přesto, že jde o artézký vrt,surovou vodu,která je díky vyššímu obsahu iontů železa, manganu a plynného sirovodíku nevhodná pro běžné pití.

Zámek postaven v polovině 18. století na místě staršího dvora ženským dominikánským klášterem sv. Anny v Brně. Od roku 1782 patřil Náboženskému fondu, od roku 1824 Ditrichštejnům a od roku 1850 Mitrovským z Mitrovic a Nemyšle. V roce 1947 připadl státu.

Zámek v renesančním slohu se prvně připomíná r. 1551. R. 1638 ho prodala Eliška Polyxena Dembinská z Dembině olomouckým jezuitům. Po zrušení řádu jej koupil r. 1783 za 111.008 zl. Raimund Manner. Přestavbami v 19. a 20. století ztratil zámek svou umělecko-historickou hodnotu, nyní škola.

Zchátralá dvoukřídlá tvrz. Kamenná hranolová věž nahradila zaniklou stavbu během hus. válek. Během gotiky a renesance se rozrostla v dvoukřídlou stavbu s hradbou uzavřeným nádvořím. Od r. 1627 patřila Lichtenštejnům, později užívána jako sýpka.

Klasicistní zděná trojboká boží muka z 20. let 19. století údajně stojí nad hromadným šachtovým hrobem napoleonských vojáků padlých v prosinci 1805 v bitvě u Slavkova. Boží muka jsou v dobrém stavu, protože se o ně vždy starali obyvatelé okolních domů. Jsou chráněnou nemovitou kulturní památkou.

Trojboká zděná boží muka z r. 1773, stávala při zaniklé cestě z Chrlic do Otmarova. Rekonstruována a na současné místo přesunuta na jaře 2007. Ve výklencích bývaly obrazy Panny Marie Tuřanské, Cyrila a Metoděje a Nejsvětější Trojice.

Barokní boží muka z roku 1750 byla postavena při staré poutní cestě do Křtin. Řadí se mezi zděná boží muka přechodného typu, tvořící přechod mezi pilířovými božími muky a výklenkovou kapličkou. Na každé straně mají dvojici výklenků, v nich jsou novodobé obrázky. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Zděná boží muka v místě zvaném „Na lopatě“ byla postavena na konci 18. století. Stojí na místě, kde byla v prosinci 1805 soustředěna obrana francouzských vojsk v Telnici. Podle pověsti právě zde vypukla první šarvátka, která odstartovala Bitvu tří císařů. Boží muka jsou památkově chráněná.