Turistické cíle v okolí obce Velešovice

Jedno až dvoupatrový zámek vystavěný baronem Janem Mundym v letech 1866–1868 v centru obce. V letech 1899–1947 chudobinec. Dnes sídlo obecního úřadu a restaurace.

Mohutná stavba ze smíšeného zdiva, rozdělená na dvě poloviny – pohostinství u Laštůvků a rodinný dům. Objekt stojí na dominantním místě obce na mírném návrší a podle místních se podobá nemilské tvrzi, snad šlo původně o rychtu spadající pod panství v nedaleké Sokolnici – zatím nijak nedoloženo.

Zemědělský dvůr založený kolem roku 1851 hrabětem Wladimírem Mitrovským. Čtyřkřídlý dvůr sloužil jako zemědělské zázemí pro panství Sokolnice.

První písemná zmínka o faře v Telnici pochází z r. 1324. Budova dominuje celému náměstí. Je obdélného půdorysu a ze smíšeného zdiva. Současnou klasicistní podobu získala po přestavě r. 1855 hrabětem Mitrovským. Opravena r. 1995.

Mlýn vznikl zřejmě v r. 1600 a patřil k arcibiskupskému panství. V r. 1858 jej koupila rodina Friců. V r. 1898 připojena pila. V r. 1930 mlýn vyhořel a poté byl přestavěn do současné podoby. Pracoval až do 80. let 20. stol., kdy byl jeho provoz definitivně ukončen.

Barokní kašna postavená kolem r. 1730 znázorňuje příběh mladíka Ganyméda, který byl Diem dopraven na Olymp. Tam z něj udělal číšníka bohů, což pobouřilo jeho ženu Héru. Zeus nakonec Ganyméda usadil do souhvězdí Vodnáře.

Trojkřídlý klasicistní zámek byl přestavěn ze straší, tehdy již zaniklé tvrze po roce 1824, kdy se panství stalo majetkem Jana Herringa z Frankensdorfu. V dnešní době budova slouží jako ústav sociální péče.

Hamr založený cca r. 1900 J. Kolářem. Vodní kolo pohánělo dynamo a stroje na výrobu kol a pilníků. R. 1938 koupil hamr koželužník Hlobil, který zde provozoval své řemeslo. Po r. 1945 byl hamr znárodněn. R. 2007 koupil polorozpadlý hamr kovář Daniel Hlobil s úmyslem mlýn a kovárnu zrekonstruovat.

Zámek byl vybudován po vzniku samostatného statku v Hlubočanech jako správcovské a rezidenční sídlo tehdejšího dvora. Bylo to asi kolem roku 1716 kdy cisterciátský klášter z Brna odprodal statek Bernartu Bravantskému z Chobřan. V roce 1948 přešel do majetku státu. Dnes je dvůr se zámkem v soukromých rukou.

Téměř zaniklý hrad postavený v polovině 15. století. V roce 1464 se připomíná hrad jako pustý. Zanikl zřejmě za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem.

V r. 1376 majetek koupili augustiniáni z brněnského konventu u sv. Tomáše, kteří zde založili statek. První doklad o dvoru augustiniánů současného půdorysu lze nalézt v I. vojenském mapování–josefském z let 1764-1783. V současnosti je areál ve špatném stavu.

Zaniklý hrad zmiňován r. 1353 v predikátu Jindřicha z Nevojic, významné osobnosti své doby. Pro zadlužení hrad postoupen r. 1392 věřitelům z Brna, těmi prodán Jakubu Končekovi z Turovic. R. 1406 přepsán Mikuláši z Ojnic. Zanikl v 15.–16. stol.