Turistické cíle v okolí obce Křečkovice

Zakladatelem stříleckého hřbitova byl Amand Antonín z Petřvaldu. Jeho plocha je téměř 2000m2, vyvyšuje se nad okolním terénem a obíhá ho hradba z pískovcových kvádrů.Je vyjímečným uměleckým dílem z období baroka a sochařského umění té doby. Autorem sochařské výzdoby byl moravský sochař Bohumír Frič.

Zámek v renesančním slohu se prvně připomíná r. 1551. R. 1638 ho prodala Eliška Polyxena Dembinská z Dembině olomouckým jezuitům. Po zrušení řádu jej koupil r. 1783 za 111.008 zl. Raimund Manner. Přestavbami v 19. a 20. století ztratil zámek svou umělecko-historickou hodnotu, nyní škola.

Barokní boží muka ze 3. čtvrtiny 18. století.

Hranolový pylon s přístřeškem, postavený roku 1818, po zbourání původních Božích muk.

Replika zděných pilířových božích muk z r. 1805, která byla úmyslně zničena v roce 1956 a obnovena v roce 2005. Jejich vznik se dle pověsti váže k francouzskému vojákovi, který v sousedním domě podlehl zraněním z bitvy u Slavkova. Sochu Panny Marie ve výklenku darovala rodina Šmerdova z Křenovic.

Reliéf tvrziště ze 14.století stojící na místě pravěké lokality kultury lužických popelnicových polí z pozdní doby bronzové, nad severní části obce.

Barokní zámek nechal postavit Pavel Karel z Kleinburgu v l. 1707–9, později byl ještě několikrát přestavěn. V r. 1945 byl zámek rozkraden, využíván jako skladiště a chátral. Od r. 1992 je v majetku hraběte Richarda Belcrediho, který jej obnovil.

Po hrádku, který byl založen ve 2. pol. 13. st., jsou viditelné reliéfní zbytky, z příkopů se zachovala SZ část s náznakem valu.

Čtyřkřídlý renesanční zámek vystavěný v roce 1567 po vzoru italských renesančních paláců. Vyjímečná štuková a fresková výzdoba. Zachován v čisté renesanční podobě (nedotčený pozdějšími stavebními zásahy.)

Bunkry vybudované za 2. světové války v oblasti, která byla vyklizena Němci za účelem rozšíření původní vojenské střelnice z roku 1935. Dnes zčásti přístupné objekty, které sloužily jako strojovny na tahání cvičných cílů nebo jako pozorovatelny.

Z části přístupné a z části nepřístupné objekty cvičného opevnění vybudovaného po roce 1935 a později za 2. světové války i Němci na části uzemí nuceně vysídlené Drahanské vrchoviny.

Pomník s bustou Otce národa - Františka Palackého z roku 1898 byl v Tištíně postaven u příležitosti stého výročí jeho narození.