Turistické cíle v okolí obce Křečkovice

Presbytář kostela postaven kolem r. 1500, v renesanci přistavěna loď. Po r. 1760 přistavěna sakristie, zaklenuto kněžiště. R. 1847 přistavěna západní část s kruchtou a věží. R. 1945 poškozen střelbou, r. 1947 vyhořel. Opraven v l. 1947–8.

Chrám sv. Benedikta v místech, kde se slovo Boží kázalo nejméně od 11. století. Dnešní kostel byl postaven v roce 1901 jako náhrada staršího, který byl o rok dříve stržen. Na vině tehdy byly četné trhliny zdiva. Nový kostel byl posvěcen 27.4.1902 olomouckým arcibiskupem Theodorem Kohnem.

Dne 17. října 1910 byl položen základní kámen kostela a 2. srpna 1911 byla stavba dokončena. 3. září 1911 byl kostel vysvěcen Antonínem Cyrilem Stojanem. Za okupace zabaveny zvony. Po skončení II. světové války kostel opraven. V r. 1987 byla opravena fasáda a střecha budovy.

Římskokatolický farní kostel sv. Cyrila a Metoděje byl postaven v letech 1857-1863 v novorománském slohu. Později byly k presbyteriu kostela přistavěny dvě boční přístavby.

První písemná zmínka o vsi pochází z r. 1355. Kostel byl postaven v letech 1848-1849 arcivévodou Ferdinandem z Este na starším základu. V r. 1864 byla zřízena fara. Prvním chvalkovickým farářem se stal ivanovický kaplan P. Michal Okáč. Před kostelem stojí empírový kříž z r. 1856.

Barokní filiální kostel sv. Isidora vznikl v letech 1739-1741 rozšiřující přestavbou starší kaple. K přestavbě velmi přispěl tehdejší farář Jakub Hlávka a následující Franz von Tannenberg. Kostel je nazýván zimní, protože se v něm dříve mše sloužily pouze v zimě.

Barokní kostel byl postaven v l. 1688-1705 na místě pův. chrámu, postaveného před r. 1389. Z pův. kostela byla zachována věž (zvýšena). Nový kostel nechali postavit M. Kafka a M. Klingseisen z Prostějova. V 1. pol. 18. stol. přistavěna mariánská kaple. Mobiliář převážně z 60. a 70. l. 18. stol.

Římskokatolický farní kostel sv. Jana Křtitele s pozdně gotickým středověkým jádrem z 2. poloviny 14. stol. Chrám z počátku plnil i obrannou funkci. Později několikrát zvýšena věž, přistavěna předsíň a sakristie.

Prvně je farní kostel sv. Jiljí ve Studnici zmiňován r. 1342. Po třicetileté válce farnost zanikla a byla obnovena až roku 1731. V té době byl postaven také nový kostel sv. Jiljí, snad v místě původního kostela, z něhož může pocházet i zvon umíráček z r. 1552 umístěný ve věži současné stavby.

Vesnice zmiňována již r. 1321. R. 1519 je zmiň. dřevěný kostel (kališnický). Za třicetileté války v l. 1623 a 1642 vypleněn, od r. 1661 katolický. R. 1712 vyhořel po zásahu bleskem, nový barokní kostel postaven v l. 1712–16 (mylně připisován Jan Blažeji Santinimu). V boční kapli léčivý pramen.

Barokní kostel z l. 1700 – 33 od významného italského architekta Domenica Martinelliho ve službách slavkovských Kouniců. Stojí na místě původního kostela ze 14. století.

Kostel vznikl náhradou za kapli z r. 1855, rozšířenou r. 1891. R. 1968 vydáno povolení ke stavbě nového kostela a r. 1971 byla stavba podle návrhu arch. Ludvíka Kolka dokončena. Pro normalizaci po r. 1968 čekal kostel na vysvěcení až do 7. 7. 1991.