Turistické cíle v okolí obce Jalubí

V místě původního velkomoravského osídlení byl vybudován archeoskanzen. Zachycuje hypotetickou rekonstrukci sídliště rozděleného na mocenskou, fortifikační, církevní a hospodářskou část. Jsou zde naučná představení, pokusné tavby kovů, výroba keramiky, zemědělská výroba i archeologický výzkum.

Z tvrze vznikl koncem 16. st. renesanční zámek s arkádami. R. 1809 jej koupil Ferdinand hrabě z Laurencin-Beafortu a nechal jej upravit v empírovém stylu. Od r. 1831 do r. 1945 zámek vlastnili Logothetiové. R. 1845 zde byl hostem malíř Josef Mánes.

Zděná barokní trojboká boží muka, postavená ve druhé polovině 18. století, stojí na nábřeží řeky Moravy. V prosklených nikách jsou umístěny svaté obrázky, na vrcholu je dvojramenný kovaný kříž ve zvláštní trojrozměrné podobě. Boží muka jsou zapsána na seznamu památkově chráněných objektů.

Rozhledna (587 m n. m.), postavená r. 2004 Sdružením pro podporu místních iniciativ Chřiby (arch. Svatopluk Sládeček), 23,9 m vysoká. První kamenná rozhledna postavená u nás od 30. let. Stojí na místě býv. dřevěné rozhledny zaniklé v 70. letech 20. stol.

První zmínka o vsi z r. 1261, snad už v 14. stol zde stála tvrz, písemně doložená až r.1571, kdy ji kupuje Volf Lorant z Inky od Buriana Tetoura z Tetova. R. 1650 koupil panství František Horecký z Horky, který přestavěl tvrz v barokní zámek. Od r. 1929 vlastní zámek Baťův koncern, dnes patří obci.

Původně zeměpanský hrad z 1. poloviny 13. století. Často dáván do zástavy šlechtickým rodům, od poč. 16. století ve zpupném vlastnictví. Přestavěn renesančně, barokně, v 19. století upraven na muzeum.

Mimořádně hodnotný barokní zámek ve stylu římské vily. Postaven na odstupňovaných terasách. Park zřízen v italském stylu, později přeměněn na francozský a anglický. Poslední držitelé zámku, Barchtoldové, sem umístili vojenskou nemocnici.

Název Budačina označuje skupinu skalních bloků tvořených pískovci a slepenci. Největší z nich nese jméno Velká skála. Území o rozloze 8,21 ha prohlášeno přírodní památkou r. 1966.

Zvonička pravděpodobně z první pol. dvacátého století. V době první republiky prý hajný z Bunče, nebo jeho manželka, třikrát denně zvonívali, aby dělníci, kteří v okolních lesích pracovali, měli pojem o čase.

Zaniklý hrad poprvé zmiňovaný v 1. polovině 11. století. Od poloviny 13. století byl významným centrem královské a později markraběcí vlády na jižní Moravě. Patrně roku 1423 byl dobyt a pobořen husity, od roku 1435 se uvádí jako pustý.

Zaniklá tvrz, prvně zmiňovaná ve 14. stol., kdy byla sídlem vladyků z Částkova. Postavena byla snad Vlčkem nebo jeho synem Jaroslavem. Později byla tvrz připojena ke Kunovicím a r. 1497 se zmiňuje jako pustá. Na jiném místě byla postavena tvrz nová (uvádí se v l. 1570–1637), ta zanikla před r. 1667.

V barokní zámek byla v l. 1731–1738 Josefem Antonínem Mayerem z Mayerswaldu přestavěna starší tvrz. V r. 1739 se jeho majitelem stal Amand Antonín Petřvaldský z Petřvaldu a přebudoval jej do dnešní podoby. V současnosti patří soukromým majitelům.