Turistické cíle v okolí obce Želetava

Lovecký zámeček z počátku postavený v letech 1815 - 1817 v klasicistním slohu rodem Collaltů. Dnes využíván k příležitostným kulturním akcím.

Hrad na nejnižší části ostrohu nad Vápovkou vznikl zřejmě kolem poloviny 13. století jako rodové sídlo Ranožírovců. Vyvrácen byl vojskem Hynce Ptáčka z Pirkštejna roku 1444, zachovaly se zbytky zdí, ukryté mezi domky, které na místě hradu stojí dnes.

Dnes zcela zaniklý zámek, jehož historie byla poměrně krátká, nechal v letech 1736-1740 vybudovat pro svoji dceru Karolinu Kuefsteinovou tehdejší majitel jaroměřického panství Jan Adam Questenberk. Zámek v roce 1781 vyhořel a nebyl již obnoven.

Pilířková zděná boží muka, pravděpodobně z 19. století. Muka, představující sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus, jsou v současnosti bez jakékoliv ozdoby, výklenky, původně snad určené pro svaté obrázky, jsou prázdné. Muka jsou nabílená a dobře udržovaná.

Sloupová zděná boží muka snad z 30.-40. let 19. století. První doklad o drobné sakrální stavbě na tomto místě je v II. vojenském mapování - Františkově z let 1838-1839.

Kamenná (snad barokní) sloupková boží muka nezjištěného stáří. Sloupek vyrůstající z hranolového soklu je završen čtyřbokou kaplicí členěnou rytými rámy a mělkou obdélnou nikou v přední části. Netypická stříška v podobě polokoule je završena koulí a jednoramenným kovovým křížem.

Nedatovaná žulová boží muka, pravděpodobně pozdně gotická, považována za jednu z nejstarších památek tohoto druhu u nás. Ukázka kvalitní kamenické práce, s řemeslně propracovanou lucernou (kaplicí) s trojlaločnými kružbovými oblouky na způsob tzv. jeptišky. Památkově chráněná jsou až od roku 2016.

Kamenná sloupková boží muka neznámého stáří. Mají sokl zdobený psaníčky, mírně soudkovitý dřík a lucernu s mělkými nikami, zakončenou koulí a dvojitým kovovým křížem. Niky jsou v současnosti prázdné. Typově odpovídají barokním božím mukám, hojně rozšířeným v Telči a okolí. Nejsou památkově chráněná.

Barokní kamenná pilířková boží muka gotizujících tvarů z roku 1684. Jsou dokladem dlouhodobě přežívajících ozvěn gotického slohu ve venkovském prostředí. Hranolový dřík má zkosené hrany, kaplice má půlkruhově zaklenuté mělké niky, v jedné z nich je obrázek světce. Boží muka jsou památkově chráněná.

Velmi jednoduchá nedatovaná kamenná pilířková boží muka. Kvádrový podstavec bez ozdob přechází do čtyřbokého pilířku se skosenými hranami. Mírně rozšířená kaplice má trojúhelníkové štítky a mělké prázdné niky. Zakončení kaplice chybí. Nejsou datována a není na nich žádný ozdobný prvek ani nápis.

Pro daný region typická kamenná sloupková boží muka z konce 17. století (1691) mají hranolový sokl zdobený reliéfním erbem se zámečnickým náčiním. Zbudoval je měšťan Jan Buriánek. Kaplice je čtyřboká, s půlkruhově zaklenutými mělkými nikami s obrázky světců. Boží muka jsou památkově chráněná.

Žulová sloupková boží muka z r. 1730 v provedení typickém pro tuto část Vysočiny. Mírně se zužující sloup stojí na hranolovém soklu s rytými rámy. Čtyřboká kaplice s mělkými vpadlinami je završena komolým jehlanem s koulí a kovovým křížem. Na boku kaplice je nápis: KE CTI / A CHVÁLE / BOŽÍ / 1730.