Turistické cíle v okolí obce Želetava

Kapli Povýšení svatého Kříže postavil v letech 1644–1645 třebíčský stavitel Jan Fulík. V r. 1793 byla z nařízení vydaného císařem Josefem II. kaple odsvěcena a prodána. Soukromý majitel ji však v r. 1797 nechal znovu vysvětit, přičemž bylo změněno i původní patrocinium.

Kaple sv. Kříže byla postavena v letech 1708-1712 zásluhou probošta novoříšského kláštera Bernarda Leypolda z Löwenthalu. V letech 2003-2004 proběhla rozsáhlá rekonstrukce.

Původně poutní kaple sv. Magdaleny, uváděná v r. 1629. Ta byla radikálně přestavena, podle jiných pramenů zbourána, a na jejím místě byla 1768 postavena kaple nová. Již roku 1786 však byla zrušena a odsvěcena. Roku 1807 byla upravena na myslivnu. Často zde pobýval básník Otokar Březina.

Výklenková kaple neznámého stáří u domu č.p. 15 jižně od středu Dobrohošti. Kaple stojí na obdélném půdorysu, v čelní stěně má hluboký výklenek. Ve výklenku, chráněném novodobou mříží, je obraz sv. Prokopa. Na vrcholu má trojúhelníkový štít a kovový dvouramenný kříž. Kaple není památkově chráněná.

Pozdně románský karner (patrová kaple s kostnicí v přízemí) byl v koutě bývalého kostelního hřbitova v Moravských Budějovicích postaven v polovině 13. století. Barokní úpravy, 1892 odbourána arkýřová apsida. Hřbitov zrušen 1784.

Bazilika byla vystavěna v 1.pol. 13. st. jako součást benediktinského kláštera založeného r. 1101 moravskými Přemyslovci. Vystavěna je v románsko-gotickém slohu s bohatě zdobeným vchodem, kruhovými okny apsidy, freskami. Je zapsána na seznamu UNESCO.

Klášter františkánů zřízený u staršího kostela sv. Víta r. 1455. Roku 1468 klášter poničen vojsky Matyáše Korvína, roku 1558 františkáni vyhnáni, nakrátko se vrátili v l. 1673–76. Budovy konventu poté zbořeny, kostel upravován po r. 1770, zrušen r. 1785, od r. 1790 v majetku města.

Premonstrátský klášter z počátku 13. stol., po několika požárech mnohokrát přestavěn, součástí areálu je i barokní kostel sv. Petra a Pavla ze 17. stol.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze v 15. stol., podle některých pramenů to však bylo až v 80. letech 16. stol. rodem Valdštejnů. Barokní úpravy byly provedeny na začátku a na konci 18. stol. Dnes je zámek v majetku obce a slouží jako sídlo Obecního úřadu.

Objekt zvaný "nová" rezidence, jehož výstavba započala počátkem 60. let 18. století, sloužil především jako sídlo správy knínického statku, který vlastnili telčští jezuité. Od počátku 19. století byla budova označována jako zámek. Dnes je sídlem OÚ.

Kostel s blíže neznámou dobou vzniku. Ví se, že zde stál už před r. 1500, kdy byl vyroben první zvon. Pravděpodobně byl postaven majitelem přilehlého šlechtického sídla. V l. 1673 a 1897–1898 provedeny stavební úpravy. R. 1711 vyroben druhý zvon. Varhany na obj. kníže Collalta r. 1896.