Turistické cíle v okolí obce Želetava

V Moravských Budějovicích na rohu náměstí Čs. armády a Purcnerovy ulice. Původně dva renesanční objekty, sklep domu obráceného do náměstí postaven před požárem města 1532. Sjednoceny atikou, současný vzhled pochází z novogotické přestavby v 19. stol.

Nepatrné reliéfní zbytky hrádku vzniklého snad na přelomu 13. a 14. století. V roce 1350 se po Dyjici píše Bohobud. Hrádek zanikl pravděpodobně po připojení Dyjice k telčskému panství, po němž ztratil smysl.

Expozice v mladoňovické pastoušce z r. 2012 připomíná osobnost Petra z Mladoňovic, spisovatele a kazatele, přítele Mistra Jana Husa a svědka jeho tragické smrti, o níž zanechal svědectví. Byl také svědkem upálení Mistra Jeronýma Pražského r. 1416. Na návsi stojí ještě Petrův pomník.

V jádru pozdně renesanční jednopatrová barokní budova na obdélném půdorysu. V letech 1779 a 1818 byla klasicistně upravena Na průčelí je pamětní deska kněze a spisovatele Václava Kosmáka. Součástí farního areálu jsou zbytky městského opevnění, okrouhlá bašta a fortna zvaná „Pod farou“.

Bývalý filiální dům boromejek s kaplí sv. Rudolfa, tzv. Ústav korunního prince Rudolfa v Nové Říši slouží dnes jako sídlo obecního úřadu.

Zaniklá tvrz, která se poprvé připomíná v roce 1366, kdy markrabě Jan Jindřich část Heraltic udělil lénem Petru Hechtovi z Rosic. V roce 1415 byla Smilem pobořena a v roce 1447 Oldřichem z Heraltic částečně obnovena. Připojením k Brtnici ztratila tvrz svoji sídelní funkci a stala se jen součásti dvora.

Kamenný jednoobloukový mostek přes potok na cestě k bývalému mlýnu představuje hodnotnou a téměř intaktně dochovanou technickou památku ze 17. století. Od r. 2002 je zapsán v seznamu kulturních památek ČR.

Ojediněle zachovaný komplex zděného vodního mlýna a roubené vodní pily pod hrází rybníka na potoce Římovce, SSZ. od vsi Římova. Obě technické památky si zachovaly kompletní cenné technologické vybavení. Mlýn vznikl nejpozději již před pol. 18. století. Novým majitelem je postupně opravován.

Tvrz pravděpodobně existovala už asi v polovině 13. století, kdy Horní Slatina byla v majetku rodu Ranožírovců. Posledním majitelem byl zřejmě po roce 1542 Jindřich Koňas z Vydří. V roce 1589 se uvádí jako pustá. Dnes jsou znatelné už jen nepatrné terénní náznaky tvrziště. Tvrz beze zbytku zanikla.

Asi 90 m pás hradeb s baštou při budově fary s brankou do města. Vznik asi v pol. 15. stol.. Podle výzkumů město samotné bylo ve 14.-16. stol. opevněno pouze dřevo-hlinitým opevněním s příkopem.

Reliéfní zbytky hradu na ostrožně nad soutokem Želetavky a Budíškovického potoka, jehož historie je spjata se vsí Louka. Prvním doloženým majitelem byl v polovině 14. století Filip z Menhartic. Již v roce 1406 se ale hovoří o hradu jako o pustém.

Barokní výklenková kaple na obdélném půdorysu, součást křížové cesty vybudované před rokem 1693 místními jezuity. Uvnitř je novodobý obraz, odpovídající příslušnému zastavení křížové cesty, v tomto případě znázorňující scénu, kdy Panna Marie oplakává mrtvého syna. Kaple není památkově chráněná.