Turistické cíle v okolí obce Římov

Lovecký zámeček z počátku postavený v letech 1815 - 1817 v klasicistním slohu rodem Collaltů. Dnes využíván k příležitostným kulturním akcím.

Dnes zcela zaniklý zámek, jehož historie byla poměrně krátká, nechal v letech 1736-1740 vybudovat pro svoji dceru Karolinu Kuefsteinovou tehdejší majitel jaroměřického panství Jan Adam Questenberk. Zámek v roce 1781 vyhořel a nebyl již obnoven.

Nedatovaná žulová boží muka, pravděpodobně pozdně gotická, považována za jednu z nejstarších památek tohoto druhu u nás. Ukázka kvalitní kamenické práce, s řemeslně propracovanou lucernou (kaplicí) s trojlaločnými kružbovými oblouky na způsob tzv. jeptišky. Památkově chráněná jsou až od roku 2016.

Trojboká zděná boží muka s potlačenou funkcí kaplice z 18 století. Mají rozšířený sokl se segmentovanými výklenky. Dřík je robustní, na každé straně jsou vysoké, půlkruhově zaklenuté výklenky, zdobené moderní výmalbou. Boží muka v Pocoucově jsou památkově chráněná od roku 1958.

Kamenná boží muka datována do roku 1708 stojí v ulici Ke Spravedlnosti, při cestě na bývalé popraviště nad Jaroměřicemi. Jedná se o jednoduchá žulová boží muka bez výzdoby, s jehlancovitým zakončením kapličky, doplněným novodobým kovovým křížem.

Sloupová zděná boží muka snad z 30.-40. let 19. století. První doklad o drobné sakrální stavbě na tomto místě je v II. vojenském mapování - Františkově z let 1838-1839.

Barokní boží muka byla postavena ve druhé polovině 18. století. Jsou zděná z cihel, završená stanovou stříškou krytou taškami. Mají čtvercový půdorys, širší spodní část je prolomena konchou zaklenutými nikami, užší lucerna má výklenky pravoúhlé. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Boží muka byla postavena roku 1647 nákladem Matouše Eisenbarta, manžela příbuzné stonařovského faráře Jernonýma Reidmillera. Restaurována byla roku 1996. Žulovým božím mukám chybí vrcholový kamenný kříž, na kapličce se zachoval letopočet a německý nápis.

Novodobá zděná boží muka na místě, kde v roce 1960 při převozu do třebíčské nemocnice zemřel básník Jan Zahradníček. Postavená byla podle návrhu architekta Jana Konečného v roce 1992. Vznikla z iniciativy rodinné přítelkyně Hedviky Ševčíkové a Laického sdružení bratří a sester sv. Dominika v Brně.

Terénní zbytky tvrze. Poč. 15. st. jsou uváděni vladykové z Bransouz, obce ze 13. st. zvané dříve Bransudy, a tak tvrz je nejpozději z poč. 15. st. Zničena byla za česko-uherských válek, nebyla obnovena. Zachovány jsou valy a části zdiva.

Zámek vznikl přestavbou hradu, postaveného Valdštejny před r. 1436. V 2. pol. 16. stol. byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Po r. 1620 byl zámek Valdštejnům zkonfiskován a získal jej Rombaldo hrabě de Collalto. V držení rodu do r. 1945, kdy byl zestátněn. Od r. 2008 postupná rekonstrukce zámku.

Reliéfní zbytky hrádku, založeného patrně rakouskými pány z Trnavy, nacházejícího se na výběžku do rybníku, naproti budečskému zámku. Dnes na jeho místě stojí kaple P. Marie Sněžné.