Turistické cíle v okolí obce Římov

Kdy fara vznikla není známo, první zmínka o ní je v souvislosti se sporem v pol.15. století. V 16. století byla protestantská, prvním katolickým knězem po rekatolizaci byl Jan Chytraeus. Roku 1657 fara vyhořela a při dalším požáru v roce 1760 shořel i farní archiv. Budova byla několikrát upravována.

V jádru pozdně renesanční jednopatrová barokní budova na obdélném půdorysu. V letech 1779 a 1818 byla klasicistně upravena Na průčelí je pamětní deska kněze a spisovatele Václava Kosmáka. Součástí farního areálu jsou zbytky městského opevnění, okrouhlá bašta a fortna zvaná „Pod farou“.

První zmínka o duchovní správě ve Stonařově je z r. 1349, kdy je jako farář uváděn Hirsco (či Hisko) z Police. Jednopatrová budova fary pravděpodobně vznikla renesanční přestavbou gotické tvrze v poslední čtvrtině 16. století. Fasády upraveny v 19. století. Fara je památkově chráněna od r. 1958.

Bývalý filiální dům boromejek s kaplí sv. Rudolfa, tzv. Ústav korunního prince Rudolfa v Nové Říši slouží dnes jako sídlo obecního úřadu.

Zaniklá tvrz, která se poprvé připomíná v roce 1366, kdy markrabě Jan Jindřich část Heraltic udělil lénem Petru Hechtovi z Rosic. V roce 1415 byla Smilem pobořena a v roce 1447 Oldřichem z Heraltic částečně obnovena. Připojením k Brtnici ztratila tvrz svoji sídelní funkci a stala se jen součásti dvora.

Dům na dvou středověkých parcelách, v jádru pozdně gotické zdivo z doby kolem roku 1500. Středověké domy sjednoceny v 18. století, po velkém požáru v roce 1760. Další přestavby v 19. stol. a na počátku 20. stol. Rodný dům Josefa Hoffmanna, vídeňského architekta, přední postavy vídeňské secese.

Ojediněle zachovaný komplex zděného vodního mlýna a roubené vodní pily pod hrází rybníka na potoce Římovce, SSZ. od vsi Římova. Obě technické památky si zachovaly kompletní cenné technologické vybavení. Mlýn vznikl nejpozději již před pol. 18. století. Novým majitelem je postupně opravován.

Tvrz pravděpodobně existovala už asi v polovině 13. století, kdy Horní Slatina byla v majetku rodu Ranožírovců. Posledním majitelem byl zřejmě po roce 1542 Jindřich Koňas z Vydří. V roce 1589 se uvádí jako pustá. Dnes jsou znatelné už jen nepatrné terénní náznaky tvrziště. Tvrz beze zbytku zanikla.

Asi 90 m pás hradeb s baštou při budově fary s brankou do města. Vznik asi v pol. 15. stol.. Podle výzkumů město samotné bylo ve 14.-16. stol. opevněno pouze dřevo-hlinitým opevněním s příkopem.

Pozůstatky předsunutého opevnění města. Z dvoupatrové věže chráněné příkopem a palisádou stojí zbytky přízemí. Při příležitosti 500. výročí Žižkovy smrti zbudována mohyla z žul. kamenů. Poloha na skále poskytuje nejlepší výhledy na město.

Reliéfní zbytky hradu na ostrožně nad soutokem Želetavky a Budíškovického potoka, jehož historie je spjata se vsí Louka. Prvním doloženým majitelem byl v polovině 14. století Filip z Menhartic. Již v roce 1406 se ale hovoří o hradu jako o pustém.

Pozdně románský kostel je pozůstatkem vsi Kosovice, uváděné v letech 1101 a 1225. Byl pravděpodobně založen koncem 12. století třebíčskými benediktýny. Do roku 1607 při něm byla protestantská fara. Poté se stal součástí farnosti u kostela sv. Martina a r. 1785 u kostela Proměnění Páně v Třebíči.