Turistické cíle v okolí obce Tečovice

Farní kostel Nanebevzetí Pany Marie, místními nazývaný též kostel Blahoslavené Panny Marie, stojí na Riegrovu námětí. Kostel byl založen již ve středověku, ale zachovány zůstaly jen zbytky věže. Dnešní stavba je z první poloviny 18. stol. Zařízení kostela je barokní, též z 18. století.

Kostel byl postaven na základech pův. gotického chrámu (ze 14. stol.) v l. 1650-1708. Projekt vypracoval architekt Filibert Lucheseh. Výzdobu provedli mj. sochaři Jan J. Schauberger a Gottfried Fritsch. R. 1748 byl stavebně upraven. Pod kaplí je hrobka Rottalů a Vrbnů. Věž nese zvony z 16. stol.

Římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v barokním slohu v letech 1681-1712. Slavnostně posvěcen r. 1740 biskupem Jakubem Arnoštem z Liechtensteinu. Následně mnohokrát upravován. U kostela stojí fara.

Barokní poutní kostel vznikl přestavbou pův. kapličky Panny Marie Sněžné z r. 1735, kterou dal postavit nad zázračně léčivým pramenem hrabě Wolfgang Serenyi. Pramen údajně vytryskl ze země r. 1711. R. 1750 byla kaplička přestavěna na malý kostel. V kostele visí jedinečný obraz Panny Marie kojící.

Katolický barokní kostel z let 1774-1779 stojí na severovýchodním návrší v obci Rusava.

Současný kostel sv. Anny byl vybudován v novogotickém slohu v letech 1873–1877 v místech starší, prostorově již nevyhovující kaple. Stavbu provedl stavitel Josef Schaniak z Uherského Hradiště. V r. 1908 byla postavena fara.

Barokní kostel dal postavit v l. 1710–1712 hrabě Adam J. z Rottalu. Renesanční náhrobníky pánů Bedřicha a Bartoloměje ze Žerotína (1568) byly přeneseny ze starého zbořeného kostela, společně se sochami a dalším. Interiér kostela opakovaně upravován. V l. 2006–2009 instal. nové varhany (V. Smolka).

Současný pozdně barokní farní kostel byl postaven kolem r. 1786, pravděpodobně na místě staršího chrámu. V r. 1824 byla k průčelí přistavěna věž. Hlavní oltář se čtyřmi sochami andělů a obrazem sv. Bartoloměje vytvořil řezbář a malíř J. Hromádka v r. 1867. Vedle kostela stojí fara.

R. 1856 vystavěna kaple, přestavěna r. 1873 na kostel. Velká přestavba v roce 1971. Ve zvonici dva zvony, pořízené z darů věřících. Filiální kostel je obdélný, s hranolovou věží nad průčelím a sakristií v ose. Zvláštností je, že je v majetku obce.

Kostel sv. Jakuba Většího byl postaven v románském stylu kolem r. 1260, později byl upraven goticky a barokně. Byl vybudován ve dvou etapách, nejprve byla postavena loď a potom kněžiště a sakristie. Interiér je vyzdoben freskami ze 14. stol., vzácná je gotizující kazatelna a křtitelnice ze 13. stol.

Základy kostela z r. 1580, po požáru (1679) kostel r. 1708 opraven, souč. přistavěna věž (r. 1893 zvýšena). Orientovaná podélná jednolodní stavba s věží v záp. průčelí, čtvercovým závěrem a čtyřbokou sakristií na východě. Ve věži zvon z r. 1744.

Současný farní kostel byl postaven v letech 1753–1763 z podnětu opata Antonína Haucka, zřejmě na místě původního gotického chrámu z r. 1405. Dne 9. října 1764 jej benedikoval poslední velehradský opat Martin Filip Zury.