Turistické cíle v okolí obce Rudka

Isarno bylo založeno r. 1999. V letech 2009-2012 chátralo. Dnes ho spravuje sdružení Keltoi. Keltská osada se nachází v Letovicích v bývalém lomu a ukazuje, jak před dvěma tisíci lety žili Keltové. Její název je odvozen od starého keltského názvu pro železo.

Zřícenina hradu z přelomu 13. a 14. století vystavěný na příkaz mocného rodu Pernštejnů. Od roku 1403 uváděn jako pustý.

Nová rozhledna z roku 2000 je dobře dostupná autem i po turistické značce. Slouží současně jako vysílač mobilního operátora. Nabízí krásný výhled a v letních měsících je zde otevřen i bufet.

Zámek v areálu poplužního dvora byl postaven, snad na místě staršího sídla, někdy v polovině 18. století Františkem Desfours-Walderode. Po r. 1809 upraven Emanuelem z Bartensteina. Do požáru v r. 1952 sloužil jako byty. Dnes je na místě novodobá zástavba.

Zámek prvně zmiň. r. 1398 jako tvrz v majetku Budka z Borotína, později tvrz zpustla (15. stol.), r. 1566 obnovena (A. Feldendorfer). R. 1719 v maj. Freienfelsů, r. 1774 tu nechává Václav z Freienfelsu postavit pozdně barokní zámek. R. 1948 zestátněn, v obd. 1963–2000 zde byl Ústav sociální péče.

Původně raně gotický hrad, pobořen vojsky Jana Lucemburského. Následně opakovaně obnoven a znovu vyvrácen. Roku 1418 dobyt husity. K významné renesanční přestavbě došlo v polovině 16. stol. Od roku 1690 rozebírán na stavbu zámku a jiných budov.

Původně klášter, vystavěný roku 1682 Janem Bohušem ze Zástřizl. Po zrušení Josefem II. sloužil jako továrna. Až František Xaver Dietrichštejn jej v letech 1819-1826 přestavěl na jeden z nejkrásnějších zámků na Moravě.

Barokní zámecká panská rezidence byla postavena r.1729 rodem Dietrichsteinů, kterým přestal vyhovovat tehdejší hrad. Na stavbu byl použit i materiál z hradu. V nádvoří jsou částečně zachovány arkády, kamenná studna. Dnes zde sídlí Muzeum Boskovicka.

Nepatrné zbytky lícovaných zdí bašty s nejasným původem a dobou vzniku. Místo plnilo funkci předsunuté bašty hradu. Stavba byla několikrát pobořena a opravena. R. 1707 byla rozmetána střelným prachem a zdivo rozebráno.

Pozdně barokní boží muka byla postavena někdy v 18. století. Prvně jsou doložena na I. vojenském mapování – josefském z let 1764-1783. V r. 1958 byla tato drobná sakrální stavba zařazena mezi kulturní památky ČR.

Jedna z posledních zachovaných drobných památek barokního typu. Původně orientační bod. Boží muka pozdně barokního původu zmíněna r. 1706. Trojboký zděný pilíř. V horní části obíhá korunní římsa. Ve výklencích zasazeny nekvalitní novodobé malby. Zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Jednoduchá čtyřboká zděná boží muka pocházející zřejmě z 2. čtvrtiny 19. století jsou prvně doložena ve II. vojenském mapování - Františkově probíhajícím v letech 1836-1852.