Turistické cíle v okolí obce Poniklá

Boží muka stojí v západní části obce Žďár. Tvoří je hranolový odstupněný podstavec se zkosenými hranami, který je spojen hranolovým dříkem s kaplicí s výklenkem. Na vršku kaplice s obrazem Panny Marie je pozlacený křížek.

Dolomitové jeskyně byly objeveny při těžbě vápence r. 1947. V l. 1954 - 1957 byly prozkoumány, r. 2.5.1969 otevřeny pro veřejnost. R. 1999 prohlášeny národní přírodní památkou. Nejdelší dolomitové jeskyně v ČR s největším podzemním jezerem tvoří systém chodeb a síní s bohatou krápníkovou výzdobou.

Zbytky gotického hradu z 2. pol. 13. st. Celou svou existenci patřil Valdštejnům. Rozkvět zažil ve 14.–15. st. díky okolní těžbě rud a zlata, poč. 16. st. přestal být využíván a r. 1543 je již pustý. Odkryta je část věže poškozené odstřelem.

Památný strom dub letní stojí ve Žďáru u Staré Paky, na dvoře statku č. p. 17. V knize Novopacko z r. 1934 se píše, že jeho odhadované stáří je přibližně 90 let. Dnes je starý kolem 200 let.

Secesní kostel si roku 1904 postavili herlíkovičtí luteráni podle projektu drážďanských architektů Schillinga a Gräbnera. Po roce 1945 ho převzala Českobratrská církev evangelická, jejíž vrchlabský sbor ho spravuje dodnes. Stavba byla opravena v 80. letech 20. století.

Evangelický kostel byl postaven r. 1909 podle projektu architekta Dr. Otty Bartninga. Hřbitov u kostela byl založen r. 1911 (schválen r. 1913). Kostel slouží od r. 1948 Jednotě bratrské, do jejíhož vlastnictví byl předán r. 1959. Před stým výročím svého založení prošel kostel rekonstrukcí.

Výrazné vyhlídkové skalisko při vrcholu Tanvaldského Špičáku turisticky zpřístupněno r. 1889 vybudováním žebříku, tedy před vybudováním kamenné rozhledny s turistickou chatou.

Areál bývalé fary u kostela Navštívení Panny Marie a sv. Václava, který vznikal od druhé čtvrtiny 18. století do 2. čtvrtiny 19. století. Fara i s hospodářským zázemím tvoří zachovalý areál společně se hřibovem a farním kostelem.

Renesanční zámek postavený v letech 1553 - 1582 pro Zdeňka z Valdštejna, se sgrafitovou výzdobou. Dnes slouží reprezentativním účelům, jsou zde kanceláře a malé muzeum - expozice věnovaná J. A. Komenskému, který zde pobýval, a spisovateli J. Šírovi, místnímu rodákovi.

Fluoritový důl v Harrachově-Ryžovišti přeměněný na hornické muzeum s ukázkovou štolou. Důl pracoval v letech 1957–1992, měl sedm pater a 21,5 kilometrů chodeb. Zachovaná důlní technika, v muzeu ukázky těžených minerálů, mapy a další zajímavosti.

Pivovar existoval u jilemnického panského sídla prokazatelně již roku 1624. Roku 1716 byla dokončena barokní hospodářská budova, která sloužila i k vaření piva. Průmyslový provoz vznikl roku 1897, výroba zanikla o 60 let později.

Hrádek podle archeologických nálezů z konce 13. století. Jednalo se o kolonizační provizorium při osídlování Podkrkonoší a nedlouho po tomto období pravděpodobně hrad zanikl. Hradiště je jednoduché a beze stop zástavby.