Turistické cíle v okolí obce Podlažice

Bezvěžový barokní kostel sv. Václava na hřbitově v Rosicích stojí na místě starší renesanční stavby. V současnosti je filiálním kostelem ve farnosti Chrast u Chrudimi. Sobotní bohoslužby se tu konají jen v období letního času.

Kostel založen současně s městem asi koncem 13. stol.. Dostavěn v 1.pol. 14. stol. Po požáru v r. 1461 stavba nového kostela. V roce 1774 opět požár. Až v r.1837 rekonstrukce. Regotizace v letech 1892 - 1899.

Kostel sv. Vavřince pochází z let 1782–1783. Je to zděná bezvěžová orientovaná jednolodní stavba. Na jihu k lodi přiléhá drobná předsíň. Kostel má sedlovou střechu. Presbytář osvětlují okna z boku a jedno oválné v závěru. Kostel není kulturní památkou. Na hřbitově hranolovitá dřevěná zvonice.

Dřevěný řeckokatolický kostelík postavený roku 1669 ve Velké Kopani na Podkarpatské Rusi. Roku 1930 přenesen do Dobříkova, zde využíván pro potřeby Československé církve husitské.

Kostel ze 14. století, zmiňován jako farní r. 1349. V r. 1782 přestavěn pozdně barokně. Exteriér a interier upraven pseudorománsky a pseudogoticky Ed. Neumannem. V kapli je kamenný náhrobek Felixe Sebastianiho z Častolovic z konce 18. stol.

Jednoduchý barokní kostelík o samotě na místě zaniklé vsi Janovice postaven v letech 1741-1746 v sousedství hřbitova. Stavebníkem kníže Štěpán Vilém Kinský. Zchátralá stavba opravena z dotací a brigádníky v letech 2011-2015. Chráněná kulturní památka od r. 1958.

Kostel založen v 1. pol. 14. stol. Jednolodní kostel s hranolovou věží v průčelí a podélnými oratořemi po stranách. Obraz tzv. Panny Marie Knířovské ze 17. stol. Ohradní zeď s bránou z 1. pol. 18. stol. na ní rokoková socha Panny Marie Knířovské. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Zřícenina gotického hradu z poč. 14. stol. (se zachovanou částí renesančně přestavěného paláce). Rozšířen za vlády Diviše Slavaty z Chlumu v roce 1544. Po požáru v roce 1573 renesančně upraven. V 17. stol. poničen nájezdy Švédů.

Již k r. 1318 se připomíná Vlacheň z Kozojed, další držitelé však známe až z 15. stol. Na počátku 16.stol. byly kozojedy připojeny k Morašickému zboží, tvrz se připomíná v r. 1544 jako pustá.

Rondokubistická stavba architekta Pavla Janáka z let 1921–3 doplněná kolumbariem od Karla Řepy z roku 1935 a technologickou přístavbou z 90. let 20. století v západní, novější části pardubického městského hřbitova.

Kříž stojí na bývalém hřbitově u kostela sv. Jakuba staršího. Tento hřbitov byl druhý ze tří novohradských hřbitovů. Na kříži nápis, citát z bible.

Klasicistní pískovcový krucifix. Čtvercový pozemek je ohrazen plůtkem. Dřík nese kříž s drobnou sochou Ukřižovaného. Podstavec opatřen reliéfem P. Marie Bolestné. Na zadní straně vyryt nápis. Kvalitní a hodnotná umělecko-řemeslná práce. Státem chráněná památka od r. 2005.