Turistické cíle v okolí obce Lipovec

Socha sv. Jana Nepomuckého na jednoduchém hranolovém podstavci. Světec v tradičním oděvu i postoji. Barokní dílo z poslední třetiny 18. století. Materiálem je šedý pískovec. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého pochází z r. 1859. V roce 2014 byla socha restaurována. Po restaurování byla přemístěna na současné místo. Socha sv. Jana Nepomuckého není památkově chráněna.

Kvalitní barokní sochařské dílo z poloviny 18. stol. Socha v životní velikosti osazena na nízkém zděném, cihlovém, hranolovém podstavci. Zhotovena z kutnohorského hrubozrnného vápenitého pískovce. Restaurování a doplnění sochy provedeno v letech 2006-2008. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Původně kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého. V roce 1948 zbořena. Socha umístěna do lapidária. Po opravě socha umístěna zpět. Světec zobrazen v obvyklé ikonografii s krucifixem. Oděn do kanovnického oděvu s biretem na hlavě.

Pravděpodobně barokní pískovcová socha bohyně stojí v rohu parčíku, obklopujícího dominantní sochu Jana Žižky z Trocnova na historickém náměstí, jež nese jeho jméno. Původně stávala na vrcholu půlkruhového altánu v ohradní zdi zámku v Žákách. Na toto místo, na novodobý podstavec, umístěna v r. 2002.

Sokolovna vystavěna v roce 1911 v secesním slohu podle plánů čáslavského rodáka stavitele Josefa Skřivánka. Rozměrná patrová budova se dvěma nárožními dvoupatrovými věžemi a secesní fasádou. Interiér rovněž v secesním stylu. Na zdi pamětní deska dr. Miroslava Tyrše. Dosud slouží původnímu účelu.

Socha postavena roku 1801. Autorem František Xaver Lederer. Sedící Panna Marie, držící na klíně bezvládné Kristovo tělo. Socha umístěna na pískovcovém sloupku. Pravé ňadro Panny Marie probodnuto mečem v podobě kříže. Kristus zobrazen nahý, s bederní rouškou. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 2004.

Pískovcové sousoší sv. Josefa, sv. Antonína Paduánského a sv. Jana Nepomuckého pochází z první poloviny 18. století. Stojí na začátku Tyršovy ulice, která vede k nádraží. V roce 2001 sochy zrestaurovány.

Výrazné kruhové tvrziště na jihozápadní straně Starých Čivic, pozůstatek tvrze nejspíš ze 14.–15. století, ačkoliv první zmínka o tvrzi je až z roku 1582. Zaniklo pravděpodobně připojením k pardubickému panství v roce 1591.

Zámeček postavený v novogotickém stylu s členitým přízemím a vysokou věží je situován na rozhraní rozlehlého anglického parku a lesní obory s daňky. V současnosti je veřejnosti nepřístupný.

Tvrz ze 14. století nedaleko vsi Štěpánov s dochovaným příkopem, kde na severní straně je ještě zesílen valem. První zmínka o tvrzi je z roku 1387. Tvrz začala pustnout v 18. století. Tvrziště je silně zarostlé a nedoporučuji navštěvovat v létě.

První zmínka o vsi z r. 1229, majetek opatovického kláštera. Mezi lety 1568-1577 Václav Plesl Heřmanský ze Sloupna postavil novou dvoupatrovou renesanční tvrz. V r. 1608 ji Jan Berka z Dubé spojil s panstvím Heřmanův Městec. Po r. 1658 se tvrz neuvádí. Zachovaly se původní sklepy pod budovou.